Podle výkonné ředitelky společnosti Central Group Michaely Tomáškové vládní návrh na daňové úpravy související s koupí nemovitosti vypadá na první pohled neškodně. Háček je podle ní v tom, že novostavby pořizované na hypotéku, u kterých se daň z nabytí nemovitosti neplatí již nyní, se totiž mohou tímto opatřením prodražit.
„A rozhodně ne o málo,“ říká Tomášková: „Pokud by byl vládní návrh přijat, lidé by v podstatě zaplatili u 30leté hypotéky 16 měsíčních splátek navíc, resp. by přišli o úsporu v této výši.“ Přijetím návrhu by podle Tomáškové došlo ke znevýhodnění kupujících novostaveb, kteří by nic nezískali a jen by nesměli využít daňové zvýhodnění hypoték. „O proklamované podpoře nové výstavby tedy v tomto případě nemůže být řeč a ministerstvo by mělo přiznat, že tímto krokem se pro velkou skupinu obyvatelstva podmínky výrazně zhorší,“ říká ředitelka Central Group.
Je lepší neplatit daň, nebo si odečíst úroky?
Zrušení daně je spojeno se zrušením možnosti uplatňovat si úroky zaplacené z úvěrů na bydlení jako nezdanitelnou část základu daně. Zjednodušeně řečeno, poplatník si již nebude moci odečíst objem úroků zaplacených na úvěrech na bydlení z daní, takže se mu nevrátí 15 % z této částky.
„Celkově může jít o vyšší částky, než kolik činí daň z nabytí nemovitosti. Například při koupi nemovitosti za 2,5 milionu kupující na dani okamžitě ušetří 100 tisíc korun. Díky odečtům úroků v průběhu následujících třiceti let splácení by pak ušetřil dalších asi 155 tisíc na dani z příjmu. To celkem odpovídá úspoře 30 měsíčních splátek, tedy skoro, jako kdybychom nemuseli 2,5 roku platit hypotéku,“ říká specialista na financování bydlení Václav Šimek.
Aktuální podoba vládního návrhu počítá s přechodným obdobím, kdy i přes zrušenou daň bude ponechána možnost odečtu úroků. „Lidé, kteří investují do vlastního bydlení v období od prosince 2019 do konce roku 2021, by tak neplatili čtyřprocentní daň a současně by si mohli po celou dobu splácení úvěrových závazků odečítat zaplacené úroky z daňového základu,“ zdůrazňuje Šimek.
Podle něj tak bude do konce roku 2021 pokračovat zvýšený zájem všech těch klientů, kteří plánovali investice do vlastního bydlení s využitím financování úvěrem a budou nadále v dobré ekonomické kondici, aby jim financování bylo poskytnuto. „Tento vývoj bude podpořen i dalším mírným snižováním úrokových sazeb. Rozhodně nyní nelze očekávat jejich postupný dlouhodobý růst, o kterém se mluvilo ještě před současnou pandemií,“ předpokládá.
Vyšší šance dosáhnout na hypotéku
Kupující budou mít díky úspoře na dani vyšší šanci na financování dosáhnout. „Některým žadatelům o úvěr nemusela úhrada této daně umožnit dosáhnout na nejvýhodnější hypotéky do 80 procent zástavní hodnoty, protože neměli dostatečný objem vlastních prostředků. Nově mohou dosáhnout na financování, které by jim jinak už nevycházelo, popřípadě si nebudou muset brát větší úvěr na zaplacení daně,“ vysvětluje Václav Šimek.
Žadatelům by také mělo pomoci uvolnění dříve zavedených pravidel ze strany České národní banlky (ČNB) ohledně poměru výše úvěru vůči zástavní hodnotě nemovitosti (LTV) a poměrových ukazatelů příjmů a zadlužení (DTI i DSTI).
„Možná překvapivě pro ČNB se zatím komerční banky neunáhlily a plošně neuvolnily nedávno zpřísněné parametry LTV, DTI a DSTI. Chovají se vcelku logicky s ohledem na rizika, jež je nutné nyní u klientů o to pečlivěji zvažovat,“ dodává specialista na financování bydlení.
Investoři by si měli pospíšit
Další důležitou lhůtou vyplývající z návrhu nového zákona je konec roku 2020. Pro toho, kdo stihne pořídit nemovitost ještě letos, bude platit takzvaný časový test ještě dle stávajících pravidel, tedy mu při prodeji nemovitosti za déle než pět let od pořízení nevznikne povinnost z případného zisku zaplatit daň z příjmu. Od příštího roku pak bude časový test prodloužen na deset let.
„Bez ohledu na spravedlivost nebo koncepčnost navržených opatření bude návrh zákona dozajista impulzem pro trh. Investoři do nemovitostí jistě budou chtít zvažované investice uspíšit a stihnout toho co nejvíce do konce roku. Nákupní apetit této skupiny kupujících poté možná mírně ochladne, pro dlouhodobého investora ale prodloužení časového testu zase tak kritické nebude,“ domnívá se Šimek.
