Odpověď je příznivá. Pojistné za měsíc, v němž jste byli zaměstnáni třeba jediný den, za vás hradí zaměstnavatel a vás se tato povinnost netýká. Jak to bude v následujících měsících, to záleží na tom, kam povedou vaše další kroky.
1. U zaměstnance je zdravotní pojištění věcí zaměstnavatele. Když v kalendářním měsíci odpracujete jako zaměstnanec jediný den a skončíte, po zbytek měsíce se nemusíte o zdravotní pojištění starat. Nesmíte však v tomto měsíci podnikat.
2. Za plátce v evidenci úřadu práce hradí zdravotní i sociální pojištění stát.
3. Za středoškoláky, kteří zdárně absolvovali maturitní zkoušku, stát platí zdravotní pojištění do konce srpna. Za vysokoškoláky po státnicích ještě následující měsíc. Nesmějí však vykonávat výdělečnou činnost ani žádat o podporu. Při přechodu na další denní studium se tato doba prodlužuje na maximálně tři měsíce. Platí to však jen do 26 let věku studentů.
Zatímco zdravotnímu pojištění se nevyhnete ani jako samoplátci nebo osoba bez zdanitelných příjmů, sociální se platí jen v případě, že máte příjmy z podnikání.
Minimální záloha a odložená splatnost
Po dobu evidence na úřadu práce za vás obě pojištění hradí stát. Když začnete jen podnikat (nebo pokračujete v podnikání ze dřívějšího souběhu se zaměstnáním, pozn. aut.), tak se stáváte plátcem minimálních záloh na zdravotní (2 627 Kč) a sociální (2 841 Kč) pojištění.
Záloha za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí. OSVČ zahajující samostatnou výdělečnou činnost má prodlouženou splatnost zálohy za měsíc, ve kterém činnost zahájila, o následující měsíc.
Zdravotní se platí i bez příjmů
Po nástupu do zaměstnání za vás opět začíná platit zaměstnavatel (při nástupu např. na konci měsíce za předchozí dny znovu neplatíte nic).
A pokud se zatím jen rozhlížíte a nepodnikáte, musíte splnit povinnost u zdravotního pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) ve výši 2 187 Kč měsíčně, zatímco sociální pojištění vás sice mine, ale tato doba se vám zase nezapočítá do doby potřebné k přiznání starobní penze.
Studující do 26 let
Za absolventy vysokých a středních škol až do 26 let jejich věku povinné odvody na zdravotní pojištění platí stát, při přerušení studia si ho však musejí už hradit sami. Zánik nároku na zařazení mezi státní pojištěnce má pojištěnec povinnost oznámit a doložit své zdravotní pojišťovně do osmi dní.
Podobné je to se vznikem tohoto nároku, kdy některé školy své nově přijaté studenty zdravotním pojišťovnám sice nahlašují, ale není to jejich povinnost. Tu má samotný pojištěnec.
Maturantům do konce prázdnin
Dluh na pojistném může studentům vzniknout také při ukončení studia. Za vysokoškoláky stát hradí pojištění jeden měsíc, který následuje po měsíci, kdy složili státní závěrečné zkoušky. V průběhu tohoto měsíce však nesmějí po celý kalendářní měsíc nevykonávat výdělečnou činnost, případně nárokovat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Za středoškoláky, kteří zdárně absolvovali maturitní zkoušku, stát platí zdravotní pojištění ještě po celou dobu následujících letních prázdnin, tedy do konce srpna. V průběhu těchto prázdnin však také nesmějí po celý kalendářní měsíc nevykonávat výdělečnou činnost nebo žádat o podporu.
Maximem jsou tři měsíce
Pokud student dokončí studium na střední škole a bude v denním studiu pokračovat v následujícím akademickém roce, nebo po bakalářském studiu pokračuje v magisterském, pak na něj stát nahlíží jako na nezaopatřené dítě až do jeho 26 let a platí za něj zdravotní pojištění prakticky nepřetržitě.
Prodleva mezi ukončením jednoho studia a nástupem na další školu však nesmí být delší než tři měsíce (počítá se od měsíce, v němž úspěšně složil závěrečné zkoušky). V případě delší přestávky čeká studenta alespoň dočasný statut OBZP, cesta na úřad práce nebo placení minimální zálohy na zdravotní pojištění, pokud se rozhodl podnikat.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
