Na základě průzkumu mezi třemi tisíci účastníky ankety univerzita odhaduje, že přibližně 22 procent populace vlastní v průměru kolem 101 gramu zlata na hlavu. Při přepočtu na 9,86 milionu obyvatel Švýcarska je to 22,2 gramu na hlavu. Odhaduje se, že v Česku zlato vlastní pouze dvě až tři procenta obyvatel a že na hlavu připadá asi 1,9 gramu. To je váha snubního prstýnku…
Obliba drahého kovu ve Švýcarsku – přes nebo právě kvůli nebetyčnému růstu ceny –, podobně jako v Česku klesá. Podle vedoucího Studie drahých kovů 2024 Svena Reineckeho v současnosti preferuje drahé kovy jako investici pouze 28 procent dotázaných.
V Česku je to podle výzkumu agentury IBRS 49 procent. Vůbec nejoblíbenější investicí jsou v zemi helvétského kříže, podobně jako v Česku, nemovitosti (ve Švýcarsku 47,6 %, v Česku dokonce 80 %, pozn. aut.) a klasický spořicí účet (34,2 %, zatímco v Česku je to 54 %).
Přesto 65 procent z dotázaných Švýcarů považuje zlato a další drahé kovy za rozumnou investici. Hlavním důvodem je stabilita a dlouhodobý charakter investice.
Podobně se v anketách vyjadřují i Češi, ale reálně se nákupu zlata z nějakých důvodů obávají, ačkoli zlato, jako jediná kapitálová investice u nás, je osvobozeno od veškerých daní.
Podle zprávy webu Swissinfo velká část vlastníků zlata také důvěřuje bankám, pokud jde o skladování jejich drahého kovu. Například 39 procent jich spoléhá na bankovní trezory, zatímco asi 18 procent používá domácí trezor. Z Česka podobná data nejsou známa.
Do zlata investují i centrální banky obou zemí. Švýcarská drží 1 040 tun zlata, naše centrální banka pak 46 tun s cílem navýšit rezervy ve zlatě na 100 tun. V případě centrálních bank i obyvatelstva na hlavu tak mají Švýcaři zhruba dvacetinásobek zlata oproti Česku.
Podle údajů Českého statistického úřadu o přeshraničních pohybech zlata a odhadů některých obchodníků drží Češi ve svých soukromých rezervách přes 20 tun investičního zlata za více než 40 miliard korun. Česká národní banka pak má zlato v hodnotě 94 miliard korun.
