O devizových rezervách České národní banky (ČNB) tvořené zahraničními měnami, cennými papíry nebo právě zlatem hovořil Jan Kubíček na zářijové expertní debatě, kterou ve spolupráci s Vysokou školou finanční a správní uspořádala poradenská skupina PKF Apogeo Group. Prestižní akce se zúčastnily desítky analytiků a ekonomů včetně zástupců portálu faei.cz.
ČNB v poslední době významně navyšuje objem zlatých rezerv, jen v letošním třetím čtvrtletí nakoupila dalších téměř pět tun. Jak vyplývá z údajů o struktuře devizových rezerv, ke konci září množství zlata dosáhlo 1,492 milionu trojských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 se tak zvýšily zlaté rezervy centrální banky o čtyřnásobek.
Chybí ještě 54 tun
Představa guvernéra ČNB Aleše Michla je, mít v sejfech na 100 tun zlata. „Počítá se s tím, že zlato bude představovat zhruba pět procent devizových rezerv,“ vysvětlil na zmíněné expertní debatě člen Bankovní rady Jan Kubíček. Devizové rezervy centrální banky ke konci září činily 4,48 bilionu korun, což je oproti srpnu nárůst o více než 26 miliard. V dolarovém vyjádření dosáhly 154,6 miliardy dolarů.
K pětiprocentnímu podílu by se centrální banka při pravidelných nákupech měla podle Kubíčka dostat v roce 2028. Tento rok je logický i z toho důvodu, že guvernéru Michlovi v tu dobu vyprší jeho mandát. Právě Michl byl velkým zastáncem nákupu zlata už v době, kdy byl řadovým členem Bankovní rady. Tehdy dokonce hovořil až o 200 tunách.
Nákupem cenného kovu Česká národní banka zcela změnila svou strategii. Na konci devadesátých let, když byl guvernérem Josef Tošovský, totiž většinu prodala. Šlo o bezmála 56 tun zlata.
„Tento prodej vynesl celkově 16,4 miliardy Kč. O prodeji zlata bylo rozhodnuto po zvážení poklesu významu zlata jako rezervního aktiva, dále dlouhodobě klesající ceny zlata a nízkých výnosů z jeho držení,“ píše se ve výroční zprávě ČNB za rok 1998.
ČNB nebyla jediná
Tento prodej vyvolává dlouhodobě kritiku, protože od té doby se ceny zlata zmnohonásobily. Centrální banka uvádí, že o prodeji rozhodla Bankovní rada ČNB a že toto „rozhodnutí nepochybně odráželo tehdejší očekávání o vývoji trhu a předpoklady o chování dalších centrálních bank“.
Údajně existovaly obavy, že centrální banky zemí vstupujících do Evropské měnové unie mohou po vstupu prodat větší část ze svých zásob zlata. Na trhu prý převládala psychologie „kdo prodá později, bude na tom hůře“, což navíc podporovala klesající cena cenného kovu.
Jan Kubíček v zářijové expertní debatě také připomněl, že ČNB nebyla jedinou centrální bankou na světě, která zlato v té době prodávala, například Kanadská národní banka prodala veškeré své zlato ze svých devizových rezerv. Nutno ovšem dodat, má na svém území velké množství těžitelného zlata a mezi světovými těžařskými velmocemi je na pátém místě.
A pokud některé banky neprodávaly, tak podle Kubíčka aspoň nenakupovaly. „Po roce 2010 nastala změna. Evropské centrální banky přestaly uvažovat, že by zlato začaly prodávat,“ uvedl Kubíček.
Cena láme rekordy
Zlato má rovněž silnou symbolickou hodnotu. Podle Kubíčka je ale hlavním důvodem, proč nyní ČNB tento kov nakupuje do devizových rezerv, diverzifikační. „Otestovali jsme si, že nám to trochu stabilizuje hospodářský výsledek,“ konstatoval Kubíček.
Na zářijové expertní debatě rovněž odpověděl na otázky faei.cz, zda masivní nákupy zlata nesouvisejí s tím, že Česko v budoucnu přijme euro, a v ten okamžik bude muset, podobně jako Slovensko či Chorvatsko, sdílet část zlatých rezerv s Evropskou centrální bankou (ECB).
Kubíček to odmítl. „To s tím nesouvisí,“ řekl. Dodal, že přijetí eura ani není na pořadu dne, byť se při vstupu do eurozóny část devizových rezerv sdílí s ECB. „Každopádně platí, že to nijak nesouvisí,“ zdůraznil Kubíček a zopakoval, že zlato má především diverzifikovat složení devizových rezerv.
Ostatně Mezinárodní měnový fond, jenž je třetím největším světovým držitelem „žlutého kovu“ ve svých rezervách, svým členům doporučuje, aby jejich centrální banky měly ve svých devizových rezervách alespoň tři procenta ve zlatě.
Cena zlata se v posledních měsících zvyšuje a 20. září poprvé v historii překonala hranici 2 600 dolarů (více než 59 870 korun, pozn. red.) za troyskou unci (31,1 gramu). Podle analytiků, včetně expertů portálu Zlato.cz, lze v budoucnu očekávat další zvyšování cen.
Podle nejnovější zprávy švýcarské banky UBS by cena zlata měla do konce letošního roku stoupnout na 2 750 dolarů oproti předchozímu předpokladu, že to bude 2 600 dolarů. Také americká investiční banka Goldman Sachs před dvěma týdny zvýšila svou předpověď ceny zlata pro začátek příštího roku na 2 900 dolarů z dřívějších 2 700 dolarů za unci.
Nejprve zlato po komunistech bankéři prodali v době kdy zlato bylo cenově na minimu a teď bankéři ho znovu nakupují, kdy je cenově na vrcholu. To se tada fakt vyplatí.