Bloomberg Commodity Total Return Index (BCOMTR) zatím v letošním roce posílil o 5,9 procenta a za poslední rok o 13,5 %. Tento index, z něhož vychází mnoho fondů ETF (burzovně obchodované fondy, pozn. red.), pracuje s košem 24 významných komoditních futures rozdělených téměř rovnoměrně mezi energetiku, kovy a zemědělství.
Největší pozornost vzbuzují zlato a stříbro, jejichž cena na hotovostním trhu v poslední době stoupla a cihličky se fyzicky přesouvají do COMEXem monitorovaných trezorů ve Spojených státech, posílení však vykazují všechny sektory.
V zemědělství se začaly obiloviny zotavovat z téměř tříletého pozvolného propadu. Nejlépe si vedou kukuřice a sójové boby. Dalšími stoupajícími zemědělskými komoditami jsou káva Arabica, která za poslední rok posílila o 123 procent, a hospodářská zvířata, která výrazně posílila kvůli nedostatečné nabídce na americkém trhu s masem.
Pozornost, kterou svět v poslední době věnuje clům a jejich potenciálně negativním dopadům na globální ekonomický růst, se zatím podepsala hlavně na energetice a průmyslových kovech. Je ovšem patrná divergence mezi silnou pozicí mědi a aluminia – dvou kovů nezbytných pro energetickou tranzici – a oslabením zinku a niklu, kovů využívaných ke galvanizaci železa a výrobě nerez oceli.
Invesco Bloomberg Commodity UCITS ETF, jeden z ETF fondů, které se snaží sledovat a kopírovat úspěch indexu BCOMTR, po dvouletém období horizontálního obchodování znovu stoupá a testuje hladinu odporu.
Faktory podporující náš dlouhodobě býčí pohled na komodity
Bude záležet, zda si komodity udrží silné zisky i v delším časovém horizontu, ale celkově jsme přesvědčeni, že jejich ceny budou postupem času dál stoupat. Toto přesvědčení vychází z několika významných faktorů, díky nimž vznikají v oblasti komodit investiční příležitosti.
Sem patří zejména:
Deglobalizace: Pro současné politické prostředí je čím dál charakterističtější rivalita mezi Spojenými státy a Čínou, která zasahuje do hospodářské, vojenské, technologické i ideologické sféry. Tento boj o moc vede k proměně strategií světových dodavatelských řetězců, neboť vlády i korporace začínají klást větší důraz na bezpečnost a spolehlivost na úkor nákladové efektivity.
Jedním z klíčových důsledků je rostoucí význam komodit, protože si jednotlivé země chtějí pojistit přístup ke kritickým surovinám, energetickým zdrojům a zásobám potravin. Snaha o soběstačnost a tzv. „friendshoring“ – tedy upřednostňování obchodu se spojeneckými zeměmi – může vést k růstu obchodních bariér, omezení globální efektivity a v konečném důsledku vyšším nákladům.
Tyto inflační tlaky, spolu se snahou o přesun výroby na domácí půdu, pravděpodobně posílí dlouhodobou poptávku po průmyslových kovech, energiích a zemědělských komoditách.
Obrana: Rostoucí geopolitické napětí vede k rychlému růstu celosvětových vojenských výdajů. Vlády navyšují investice do svých obranných schopností, od tradičního vojenského vybavení až po nová odvětví, jako jsou kybernetická bezpečnost, vesmírné technologie a využití AI (umělá inteligence) pro válečné účely.
Tento trend však nezahrnuje pouze výrobu zbraní, ale i vytváření strategických zásob klíčových surovin, zejména prvků vzácných zemin, niklu, mědi a hliníku, které jsou pro moderní obranné systémy nezbytné.
Vzhledem ke komplexním a často zranitelných dodavatelským řetězcům si státy čím dál častěji zajišťují dlouhodobé dodavatelské kontrakty na tyto materiály a diverzifikují sourcingové strategie, což dál zvyšuje poptávku.
Dekarbonizace: Přechod k čistším energetickým zdrojům a snaha zmírnit klimatickou změnu proměňují prostředí komoditních trhů. Vlády i korporace celého světa investují do infrastruktury obnovitelné energetiky, elektromobilů a energeticky úsporných technologií. Tyto změny stojí za růstem poptávky po kovech klíčových pro energetickou tranzici, jako jsou:
• Měď, nezbytná pro elektrifikační sítě, elektromobily a bateriová úložiště.
• Aluminium, široce využívané v lehkých materiálech pro výrobu dopravních prostředků a rámů solárních panelů.
• Lithium, kobalt a nikl, nezbytné pro bateriové technologie.
• Stříbro a prvky vzácných zemin, klíčové pro solární panely, větrné turbíny a pokročilou elektroniku.
Růst teplot po celém světě zvyšuje poptávku po chladicích technologiích, jako jsou klimatizace, což spolu s elektrifikací průmyslu a vzestupem energetických nároků datových center, která zajišťují provoz AI a cloud computing, dále navýší spotřebu elektřiny a spolu s ní poptávku po uranu a zemním plynu pro stabilní dodávky elektřiny.
Dedolarizace: Dochází k odklonu od dosud dominantního amerického dolaru. Jednotlivé země se snaží snížit svou závislost na dolaru v oblasti obchodu i držených rezerv. Tento trend je obzvlášť patrný mezi zeměmi organizace BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR), které stále častěji využívají zúčtování v lokálních měnách a zvyšují své nákupy zlata, aby se zajistily před finanční nestabilitou.
Od roku 2022, kdy byly zavedeny sankce proti Rusku a zmrazeny jeho zahraniční rezervy, zvýšilo mnoho centrálních bank akvizice zlata. Podle Světové rady pro zlato přesáhly nákupy za poslední tři roky tisíc tun.
Tento strukturální posun podporuje poptávku po zlatě a dalších stabilních komoditách, protože státy ve fragmentovaném, multipolárním finančním systému hledají alternativy k měnám s nuceným oběhem.
Rizika zadlužení a fiskální nestability: Rychle rostoucí hladina světového dluhu a nepoddajné fiskální deficity zvyšují obavy ohledně dlouhodobé ekonomické stability. Vlády si začaly výrazně více půjčovat, aby měly na obnovu po pandemii, sociální programy i výdaje na obranu a to vede k vyšším dlouhodobým úrokovým sazbám a inflačním tlakům.
Investoři čím dál častěji hledají útočiště mezi tvrdými aktivy, která jsou historicky považována za prostředky uchování hodnoty v dobách finanční nejistoty, ať už je to zlato, stříbro, měď, nebo platina. Tento trend se může ještě prohloubit s rostoucím rizikem krize veřejného dluhu, devalvace měny a systémové finanční nestability, protože kovy budou atraktivním zajištěním proti ekonomickým turbulencím.
Demografické faktory: Změny v demografickém složení populace proměňují trh práce, charakteristiky hospodářského růstu i poptávku po komoditách. Stárnoucí populace a klesající porodnost snižuje v mnoha zemích světa počet obyvatel v produktivním věku a zvyšuje počet tzv. baby boomerů, kteří odcházejí na odpočinek se značnými úsporami a s vyhlídkou na vyšší věk dožití.
Tato dynamika přináší hned několik ekonomických problémů:
• Klesá počet pracujících, kteří by podporovali rostoucí počet důchodců, což vede k nedostatku pracovních sil a rostoucím mzdovým tlakům.
• Rostou výdaje na zdravotnictví a infrastrukturu, která se musí přizpůsobit stárnoucí populaci.
• Stoupá poptávka po medicínských technologiích, léčivech a stavebních úpravách – to vše vyžaduje suroviny.
Zároveň rozvojové ekonomiky s mladší populací, rychlou urbanizací a rostoucí spotřebou střední třídy přispívají k růstu poptávky po energiích, dopravě a rozvoji infrastruktury. Kombinace těchto protichůdných demografických trendů patrně zvýší dlouhodobou poptávku po komoditách, zejména v sektorech, jako je zdravotnictví, stavebnictví, průmyslová výroba, ale i poptávku po pohonných hmotách.
Klimatická změna: Klimatická změna přispívá k růstu cen zemědělských komodit. Mnoho pěstitelských regionů zažívá častější sucha, vlny veder či nepředvídatelné srážky, což vede k nejistotě ohledně úrody různých klíčových potravinářských komodit. Zejména těch, které do značné míry závisejí na specifických zeměpisných a klimatických podmínkách, jako jsou kakao a káva.
Autor je hlavní komoditní stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
