V rámci své protiinflační politiky letos zvýšila ČNB úrokové sazby již několikrát, naposledy koncem června. Základní úroková sazba tak dosáhla sedmi procent, což je oproti konci minulého roku hodnota bezmála dvojnásobná.
Zároveň dále rostou ceny nemovitostí a bezprecedentní měrou zdražují také energie a potraviny, z části nejspíš trvale. Pro mnoho domácností, které by ještě před půl rokem byly s to hypotéku bez větších problémů utáhnout, se sen o vlastním bydlení stává nedosažitelným.
Ještě začátkem roku stačil domácnosti celkový čistý příjem kolem 32 300 korun, aby při čtyřprocentním úroku dosáhla na úvěr o výši tří milionů. Nyní, kdy očekáváme zvýšení úroku hypotečních úvěrů k osmi procentům, bude domácnost potřebovat téměř 50 000 korun. Při běžné splatnosti 30 let by tak měsíční splátka činila 22 013 korun, což je o 7 709 Kč více, než kdyby si domácnost hypotéku vzala na počátku roku.
Nejvyšší hypotéky si podle našich dat sjednávali lidé v Praze, a to v průměrné výši 3 602 000 korun, což ovšem v Praze nestačí ani na nákup garsoniéry. Nejnižší hypotéky o průměrné výši 2 162 000 Kč si lidé brali v Ústeckém kraji, kde je za tuto částku možné pořídit i 2+kk v panelovém domě.
Minulý rok jsme lidem doporučovali proaktivní refinancování hypoték. Letos to v podstatě nic takového neprobíhá, refinancovat se bude pouze odhadem 15-20 procent hypotečních úvěrů, kterým končí fixace.
Celkový pokles hypotečního trhu sice znamená, že banky hypotéky vyřizují mnohem rychleji, zároveň si ale čím dál méně domácností může hypotéku dovolit. V současné době odhadem stěží polovina v porovnání se začátkem roku, a situace se dále vyvíjí. Přinejmenším ve střednědobém horizontu bude ČNB nucena úrokové sazby dále zvyšovat, byť má nyní rezervovanější přístup.
Autor je hypoteční analytik společnosti Ušetřeno.cz
(Redakčně upraveno)
