Týká se to i drobných obchodů fyzických osob. Bohužel v této oblasti panuje informační chaos a ne každý účetní ví, jak postupovat. Finanční správa již přitom podniká kroky k prověřování těchto transakcí a případné nedostatky může penalizovat až tři roky zpětně.
„K posouzení transakcí v kryptoměnách platí dle Generálního finančního ředitelství (GFŘ) poměrně jasná pravidla, která shrnují relativně ustálený postoj české daňové správy ke kryptoměnám,“ informoval redakci FAEI.cz Michal Proks, manažer daňového oddělení společnosti BDO.
Podle Marcely Lonkové ze společnosti This One, která se zabývá digitalizací účetnictví a také poskytuje konzultace právě k účtování a správnému danění kryptoměn, tato aktiva nejsou v české legislativě doposud ukotvena, a proto ani v zákoně o daních z příjmu není speciální úprava jejich zdanění.
„To může svádět k tomu krypto vůbec nedanit, ale pozor, jde o příjem jako jakýkoli jiný, který podléhá zdanění,“ sdělila Lonková naší redakci. „Ti, kdo kryptměnu pouze těží a následně drží, žádné daně neplatí. Zdanění podléhá až směna krypta za cokoliv jiného, respektive realizovaný zisk z této transakce,“ doplnila.
„Kryptoměny jsou z pohledu českého soukromého práva, tedy z hlediska daní z příjmů, věcí v právním slova smyslu, a to věcí nehmotnou, movitou a zastupitelnou,“ uvedla Lenka Opluštilová z GFŘ s tím, že hledisko daně z přidané hodnoty je odlišné, protože tato daň je harmonizovaná na úrovni Evropské unie.
V dokumentu, který je k dispozici na stránkách úřadu upozorňuje, že i když jsou výklady a hlediska obou daní různá, nejsou v rozporu, neboť každý jejich smysl je odlišný. Je tedy třeba brát v potaz obě.
„Pro DPH představují kryptoměny platební prostředek a jejich směňování a obchodování s nimi je považováno za finanční činnost (od DPH osvobozenou). Pozor však u těžby tzv. poolovým způsobem, kde je tato činnost považována za poskytnutí služby, která naopak DPH podléhá,“ vysvětlil Proks z BDO.
„Hlavní problém vidíme dnes v tom, že na trhu jsou firmy, které chtějí přijímat Bitcoin jako platbu, ale není to jejich hlavní činnost a jejich stávající účetní jsou zděšení, protože tomu nerozumí. Chybí informovanost, jak v případě kryptoměn účtovat a danit,“ řekla Marcela Lonková.
Naprosto klíčové je podle ní, aby všichni, kdo s kryptoměnami jakkoli zachází, vedli pečlivou evidenci všech transakcí: „Týká se to fyzických i právnických osob. V případě velkého množství drobných nákupů je velmi komplikované dát zpětně dohromady všechny podklady, protože některé burzy a směnárny nedovolí vygenerovat výpisy za několik let zpětně.“
„A ve chvíli, kdy budete chtít kryptoměny s případným ziskem prodat a nejste přitom schopni prokázat výdaje spojené s jejich získáním, musíte zdanit celý příjem,“ dodává Lonková s tím, že v takovém případě mohou ztráty převýšit plánovaný zisk.
„Z hlediska daně z příjmů a účetnictví se na kryptoměny nenahlíží jako na platební prostředek a směna kryptoměn není považována za směnárenskou činnost. Soukromé právo považuje kryptoměny za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou. Tak se na kryptoměny dívá i daň z příjmů. Z pohledu účetnictví je pak doporučené o kryptoměnách účtovat jako o zásobách ‚svého druhu‘,“ vysvětlil manažer daňového oddělení společnosti BDO.
„Nákup kryptoměn pro daňovou správu zdanitelnou transakcí není, ale každá další transakce s kryptoměnami, která generuje nějakou formu příjmu (směna, prodej), je zdanitelným příjmem. Proto je povinnost tyto příjmy přiznávat, a to i v případě, že jsou tyto transakce ztrátové,“ uzavřel Michal Proks.
