Kryptoměny z pohledu DPH
Z pohledu DPH je nutné vycházet z evropské legislativy. Judikatura SDEU považuje směnu kryptoměn za fiat měny, tedy za zákonné měny, za směnárenskou činnost, která je od DPH osvobozena. Kryptoměny pak pro účely DPH představují alternativní platební prostředky, které se používají obdobným způsobem, jako je tomu u zákonných platebních prostředků.
Těžbu kryptoměn GFŘ rozděluje na dva druhy: Těžbu pomocí ověření operací v síti a těžbu prostřednictvím poskytnutí výpočetního výkonu jinému subjektu (tzv. poolové těžení, pozn. aut.). Samotná těžba spočívá ve využití výpočetního výkonu k ověřování operací v síti a není předmětem daně zákona o DPH.
Neexistuje totiž přímý vztah mezi poskytovatelem kryptoměny a jejím příjemcem (těžařem). Jiná situace je ale například těžba formou pronájmu zařízení na těžbu kryptoměn. V případě, že někdo poskytuje svůj výpočetní výkon a dostává za něj odměnu v podobě kryptoměny (tedy např. těžení v poolu), jde o poskytnutí služby za úplatu, která DPH již podléhá.
Další situací, které se Informace GFŘ věnuje z pohledu DPH, je nákup a prodej zboží/služby za kryptoměnu. Pokud plátce uskuteční zdanitelné plnění v tuzemsku a obdrží za něj úplatu zcela nebo zčásti v kryptoměně, stanoví se základ daně dle zákona o DPH. To znamená, že základem daně je cena obvyklá za poskytnuté služby, nebo dodané zboží.
Posledním druhem z hlediska DPH je obchodování s kryptoměnami. Pokud někdo obchoduje s kryptoměnami za účelem získávání pravidelného příjmu, tedy ne pouze za účelem správy vlastního majetku, provozuje ekonomickou činnost. Toto obchodování (spekulace na burze) je považováno za finanční činnost, která je od daně osvobozena. Vstupuje ale do obratu za podmínek uvedených v zákoně o DPH.
Kryptoměny z pohledu účetnictví a daně z příjmů
Z hlediska daně z příjmů a účetnictví se na kryptoměny nenahlíží jako na platební prostředek a směna kryptoměn není považována za směnárenskou činnost. Soukromé právo považuje kryptoměny za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou. Tak se na kryptoměny dívá i daň z příjmů. Z pohledu účetnictví je pak doporučené o kryptoměnách účtovat jako o zásobách „svého druhu“.
Získaná kryptoměna se tedy ocení pořizovací cenou, vytěžená zase vlastními náklady. Těžba a nákup kryptoměny nejsou zdanitelným příjmem, zdanitelným příjmem je až její prodej či směna. Tedy i směna za fiat měnu není z pohledu daně z příjmů směnárenskou činností, ale zdanitelným příjmem (prodej nehmotné movité věci).
Jako daňově uznatelný náklad se potom uplatní hodnota kryptoměny zachycená v účetnictví. Zásoby „svého druhu“ se k rozvahovému dni nepřeceňují na reálnou hodnotu, k jejich případnému přechodnému snížení hodnoty se tvoří opravné položky (daňově neuznatelné).
Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy z transakcí s kryptoměnami zdanitelným příjmem, protože tyto transakce od daně osvobozené nejsou. Pro správné stanovení kategorie příjmů je nutné posoudit, zda je daná fyzická osoba brána v transakcích s kryptoměnami jako podnikatel (ve smyslu občanského zákoníku).
Pokud ano, tedy pokud osoba provozuje danou činnost záměrně a soustavně za účelem dosažení zisku (na vlastní účet a odpovědnost), potom jsou příjmy z transakcí s kryptoměnami posuzovány jako příjmy dle zákona o daních z příjmů.
V případě, že má poplatník na tuto činnost živnostenské oprávnění, může kromě skutečných výdajů uplatňovat i výdaje paušálem ve výši 60 procent z příjmů. V případě, že živnostenské oprávnění nemá, může (kromě skutečných výdajů) využít výdaje paušálem ve výši 40 procent z příjmů.
V případě, že se daná fyzická osoba v transakcích s kryptoměnami za podnikatele nepovažuje, příjmy z těchto transakcí jsou příjmem z úplatného převodu jiné věci. Proti těmto příjmům lze uplatnit daňový výdaj, což je cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl.
Pokud fyzická osoba pronajímá movitou či nemovitou věc a obdrží za to příjem v kryptoměně, jde o příjem z nájmu: Pokud je pronajímaný majetek součástí obchodního majetku, jde o příjem, pokud obchodním majetkem není, jde o příjem (kromě příležitostného nájmu). U obou variant (tedy příjem dle § 7 a 9) platí, že neuplatní-li poplatník skutečné výdaje, může uplatnit výdaje procentem z příjmu (v obou případech 30 % z příjmů, max. 600 000 Kč).
Pro DPH představují kryptoměny platební prostředek a jejich směňování a obchodování s nimi je považováno za finanční činnost (od DPH osvobozenou). Pozor však u těžby tzv. poolovým způsobem, kde je tato činnost považována za poskytnutí služby, která naopak DPH podléhá.
U daně z příjmů je přístup finanční správy odlišný. Nákup kryptoměn zdanitelnou transakcí není, ale každá další transakce s kryptoměnami, která generuje nějakou formu příjmu (směna, prodej), je zdanitelným příjmem. Proto je povinnost tyto příjmy přiznávat, a to i v případě, že jsou tyto transakce ztrátové.
Autor je manažer daňového oddělení společnosti BDO
(Redakčně upraveno)
