Vládní návrh představený v rámci konsolidačního balíčku by mohl zvýhodnit podnikání prostřednictvím obchodních korporací a snížit hranici, od níž se vyplatí podnikat jako právnická, nikoli fyzická osoba.
Konkrétně se navrhuje zvýšit v letech 2024-2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z 25 na 40 procent průměrné mzdy.
„Tedy o pět procentních bodů ročně, a tím přiblížit minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy, kdy toto opatření bude mít vliv zejména na nízkopříjmové OSVČ, které využívají výdajový paušál,“ informoval redakci FAEI.cz Vladimír Chylík, partner pro daňovou oblast poradenské skupiny PKF Apogeo.
„Zároveň se navrhuje, aby OSVČ platily pojistné nejméně z 55 procent namísto současných 50 procent základu daně,“ dodal. „Vysokopříjmové“ OSVČ využívající výdajový paušál, avšak s příjmem přesahujícím dvoumilionový limit pro výpočet výdajů výdajových paušálem, se však dotkne zejména posun prahu 23procentní daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy.
Od roku 2024 tedy fyzické osoby s daňovým základem vyšším než zhruba jeden a půl milionu korun za rok zaplatí z částky nad tento strop namísto 15 procent daň ve výši 23 procent.
Pavel Postl, partner PKF Apogeo pro oblast akvizic a fúzí, naší redakci sdělil, že předpokládá, že přechod na podnikání skrze firmu bude zajímavý zejména pro živnostníky s vyššími příjmy či vyššími skutečnými náklady, kdy uplatnění paušálních výdajů OSVČ je možné do výše příjmů dvou milionů korun ročně.
„V případě těchto podnikatelů může při navrhovaném zvýšení odvodů vhodně nastavené podnikání přes firmu přinést úsporu ve vyšších desítkách tisíc korun ročně a další výhody,“ uvedl Postl.
„Konverze podnikání z OSVČ na korporaci, tedy společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, se vzhledem k plánovaným změnám jeví z pohledu efektivního zdanění jako relevantní zejména pro OSVČ s příjmy nad čtyři miliony korun ročně,“ informoval redakci Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny PKF Apogeo.
„Konvertovat podnikání OSVČ na formu obchodní korporace je rozumné jak z pohledu omezení rizika na straně živnostníků, tak z toho důvodu, že odborně založená s.r.o. umožňuje souběžné podnikání v obou formách a ani náklady na založení nebývají horentní, pohybují se obvykle do 25 tisíc korun,“ vyčíslil Dobrovolný.
V případě podnikání skrze právnickou osobu je však třeba sledovat a vykazovat skutečnou výši nákladů. Podle odborníků PKF Apogeo je také důležité mít na paměti, že s sebou tento typ podnikání rovněž nese dodatečné náklady, zejména náklady na samotnou transformaci podnikání do obchodní korporace na vedení účetnictví či podání daňového přiznání k dani z příjmu právnických osob.
Roční vícenáklady se obvykle pohybují u menších subjektů kolem 50 000 korun. Na druhou stranu v rámci podnikání „konvertované“ OSVČ procent neručí celým svým majetkem a také je jednodušší dispozice s podnikáním ve vztahu k řešení nástupnictví či jeho prodeje.
Je také otázkou, zda v ruku v ruce s tímto krokem se část menších podnikatelů nepřesune do tzv. šedé zóny, a to i s ohledem na to, že paušální daň z podnikání mohou uplatnit jen živnostníci, kteří nemají jiné příjmy podléhající dani (např. z nájmu nebo kapitálového majetku, pozn. aut.).
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Já si spíš myslím, že se živnostníci časem konvertují do šedé zóny ekonomiky. Bude to jak za komunistů najdou si lehkou, nenáročnou práci, kde budou pojištěni a melouchy budou dělat po ní a o sobotách a nedělích.