Organizace SANANIM je jedním z nejstarších a dnes i největších nestátních poskytovatelů služeb v oblasti prevence, péče a léčby závislostí na nealkoholových drogách a hazardním hraní. Jejími zařízeními projde okolo 10 tisíc lidí ročně, vedle drogově závislých poskytuje sdružení pomoc také jejich rodinám a blízkým. Denně je se službami organizace v kontaktu na 300 klientů.
Organizace nepomáhá jen drogově závislým a dalším lidem ve vážné situaci, ale chrání celou společnost, protože nákaza v této skupině by mohla znamenat nekontrolovatelné rozšíření v celé populaci. „Smysl naší činnosti je zmírnit to, jak si uživatelé drog ubližují, a zamezit šíření infekčních chorob v širší populaci,“ vysvětluje Aleš Herzog, šéf terénních programů SANANIMu.
Jeho tým tvoří zdravotníci, sociální pracovníci i speciální pedagogové. Poskytují informace, poradenství a sterilní zdravotnický materiál. Díky tomu se daří držet výskyt HIV, žloutenky typu C nebo syfilidy na nízké úrovni a neohrožuje širokou veřejnost. Stejné je to i nyní s COVID-19. Jenže organizace dostala přiděleno pro 150 zaměstnanců a jejich aktuálně 2,5 tisíce klientů pouze 100 jednorázových roušek.
„Ty navíc nelze používat jako respirátor a žádnou bezpečnou ochranu od nich nelze očekávat. A abych nezapomněl, také jsme dostali dvacet respirátorů. Jejich počet je zcela nedostatečný. Přesto se naši zaměstnanci snaží, aby klienti nebyli roznašeči a ač sami nemají adekvátní ochranné prostředky, vyrábějí a distribuují látkové roušky pro závislé a lidi bez domova,“ sdělil výkonný ředitel organizace Jiří Richter.
Starší narkomané
Drogová scéna prošla za posledních deset až patnáct let výraznou změnou. Počet uživatelů se snížil a jejich průměrný věk se o 10 let zvýšil. Typický narkoman v Praze je devětatřicetiletý bezdomovec a má zdravotní problémy šedesátníků. I proto je terénní práce navzdory poklesu uživatelů drog náročnější. Aktuálně ji navíc komplikuje nebezpečí nákazy novým koronavirem.
Lidé užívající návykové látky nebo bezdomovci přitom patří mezi obzvlášť rizikovou skupinu. Kromě vlastní závislosti se potýkají s doprovodnými zdravotními problémy, mají různé komplikace – typicky bércové vředy nebo problémy s játry, a chybí jim zázemí. Proto je pro ně mnohdy obtížné dodržovat jedno ze základních opatření proti nákaze, a sice pečlivou hygienu.
„Radíme jim, jakým způsobem se mají dezinfikovat a jak omezit další rizikové chování. Sami děláme veškerá opatření, abychom minimalizovali riziko nákazy v našich zařízeních a zároveň mohli s těmito lidmi nadále pracovat, edukovat je, motivovat ke změně a chránit je, sebe i společnost,“ řekl Aleš Herzog.
Ze šetření z roku 2009 vyplynulo, že více než tři čtvrtiny klientů bydlely v bytech. To se ale dramaticky změnilo. Dnes už je to asi jen čtvrtina, zatímco více než polovina uživatelů drog je úplně bez domova. „Přebývají ve squatech, dost často ve stanech na okraji města, nebo chodí s igelitkou po Praze,“ přiblížil.
Pomoc pro bezdomovce
Nevládní organizace i úřady se v současné koronavirové krizi snaží rovněž pomáhat bezdomovcům, kteří také patří mezi nejohroženější skupiny. „Je spousta lidí bez domova, kteří se pohybují a žijí ve veřejném prostoru. Pokud by se koronavirus začal šířit v komunitě lidí bez domova, tak to může být potenciálně velkým rizikem pro zbytek společnosti,“ řekl Českému rozhlasu Jan Vaněček, ústřední ředitel organizace Naděje.
A pražská zastupitelka za sdružení Praha Sobě Milena Johnová dodala: „Jsem si naprosto vědomá toho, že tato cílová skupina je, ačkoli se o tom moc nemluví, velmi ohrožená koronavirem. Jednáme také o možnostech ubytování v krizových bytech, aby mohli držet režimová opatření tak, jak jsou nařízená vládou.“
Podobně postupují i v jiných městech, například v Brně. „Jsme si vědomi situace, že může nastat okamžik, kdy bude někdo z bezdomovecké komunity v karanténě. Samozřejmě hledáme možnost, jak je umístit do izolace,“ řekl Českému rozhlasu Jan Polák z brněnského odboru sociální péče.
Také v této oblasti mají kraje nedostatek respirátorů a roušek. Například Liberecký kraj žádal pro všechny sociální služby 90 tisíc roušek. Ty by pokryly asi jeden týden provozu. Od státu jich ale dostal necelých 3,5 tisíc. Teď, po příletu nákladních letadel z Číny se zdravotnickým materiálem by se ale situace měla zlepšit.
