„Pokračujícímu uvolňování měnové politiky nahrává pokles inflace na dvouprocentní cíl, navzdory tomu chce ale bankovní rada zůstat opatrná. Meziroční inflace v únoru a březnu dosáhla rovných dvou procent, což je zároveň cíl centrální banky,“ informoval Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Jádrová složka sice podle něj zůstává nad inflačním cílem, i tak ale na začátku roku klesla do tolerančního pásma ČNB, tedy pod tři procenta. „Celková i jádrová inflace se v prvním letošním čtvrtletí nacházela výrazně pod prognózou ČNB. Přesto bankovní rada snižovala úrokové sazby pomaleji, než by podle prognózy ČNB bylo žádoucí,“ uvedl Gürtler.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se domnívá, že „většina bankovní rady ČNB evidentně soudí, že riziko vzedmutí inflačních tlaků je při současné výši úrokových sazeb stále poměrně slabé. Soudí tedy, že i nová úroveň sazby, 5,25 procenta, je dostatečně restriktivní, aby nevedla k závažnějšímu zrychlení inflace i přes poměrně silnou úroveň zejména amerického dolaru“.
Ekonom Komerční banky Martin Gürtler připomněl, že repo sazba byla oproti prognóze ČNB v letošním prvním čtvrtletí v průměru vyšší o skoro procentní bod. „Centrální bankéři nadále preferují pouze pozvolné snižování úrokových sazeb. Jako důvod nejčastěji uvádějí slabší kurz české koruny a rychlý růst cen služeb,“ řekl ekonom.
„Bankovní rada bude podle nás úrokové sazby snižovat stejným tempem také na dalších dvou zasedáních. Pro červen a srpen očekáváme snížení opět o půl procentního bodu. Celková i jádrová inflace by měly do konce roku setrvat v tolerančním pásmu ČNB,“ predikoval Martin Gürtler z Komerční banky.
Podle Kovandy bude další pokles sazeb pomalejší, než se ještě nedávno čekalo: „Zatímco začátkem letošního roku trh sázel na to, že v dubnu 2025 bude základní sazba ČNB kolem úrovně tří procent, nyní míní, že to bude spíše kolem hodnoty čtyř procent. Klíčovým důvodem přehodnocení situace jsou obtíže s plným zkrocením inflace v USA. Ty jsou způsobeny i závratným zadlužováním USA.“
„Americkou centrální banku,“ vysvětlil hlavní ekonom Trinity Bank, „to nutí držet své sazby déle výše, což zpevňuje dolar. Koruna proti němu slábne více, než s čím ČNB počítala, což tuzemskou centrální banku nutí obezřetněji redukovat své sazby, aby oslabení koruny nebylo až přílišné – tedy příliš proinflační. Silný dolar pak má vliv i na rozhodování Evropské centrální banky.“
Martin Kron, analytik Raiffeisenbank, ve svém komentáři pro FAEI.cz vyzdvihl fakt, že pro snížení úrokových sazeb o 50 bazických bodů se vyslovilo všech sedm členů bankovní rady: „Na tiskové konferenci guvernér Aleš Michl uvedl, že rozhodnutí bylo jednomyslné, což bylo poměrně překvapivé, když viceguvernér Jan Frait a člen bankovní rady Tomáš Holub předtím hlasovali pro razantnější krok ve výši 75 bazických bodů.“
„V důsledku jestřábího vyznění čtvrteční tiskové konference ČNB může navíc snadno dojít k tomu, že koruna bude vůči euru silnější, než s čím pracuje aktuální prognóza z dílny centrální banky – a silnější měnový kurz sám o sobě představuje přísnější měnové podmínky, což by otevřelo prostor pro o něco rychlejší snížení úroků,“ informoval redakci Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
