V porovnání se závěrem roku 2022 sice byla v posledním loňském čtvrtletí kupní síla mezd stále nižší o 1,2 procenta, mezičtvrtletně se však po růstu o 0,2 procenta v ve třetím kvartálu roku 2023 zvýšila o 0,4 procenta. Na finančních trzích tyto statistiky viditelnou reakci nevyvolaly, jelikož zhruba odpovídaly tržnímu konsenzu i únorové prognóze České národní banky.
První snížení sazeb Evropské centrální banky (ECB) by mohlo přijít v červnu. Banka na svém čtvrtečním zasedání podle očekávání ponechala úrokové sazby opět beze změny. Nová prognóza přináší nižší výhled inflace v letošním (z 2,7 % na 2,3 %) i příštím roce (z 2,1 % na 2,0 %). Zčásti je ale za přehodnocením této prognózy pokles cen energií.
Fundamentální inflační tlaky z trhu práce zůstávají na výhledu stále poměrně robustní, když ECB opět zvýšila odhad růstu jednotkových mzdových nákladů pro letošní rok (o 0,3 p. b. na 4,4 %). Před snížením úrokových sazeb si podle prezidentky Christine Lagardeové chce centrální banka počkat na více příznivých (dezinflačních) dat.
V souvislosti s tím uvedla, že na dubnovém zasedání zřejmě nebude informační množina výrazně širší, než je nyní. Bylo ale naznačeno, že potřebná data by mohla mít ECB k dispozici v červnu, kdy by podle nás i trhu mohl být zahájen cyklus snižování měnově-politických sazeb ECB „cutem“ o 25 bazických bodů.
Únorový NFP report (zpráva o zaměstnanosti v nezemědělských sektorech, pozn. red.) naznačil mírné ochlazování trhu práce v USA. Přestože samotný údaj počtu nových pracovních míst za únor překvapil pozitivně (275 tis. oproti očekávaným 200 tis., pozn. aut.), leden byl naopak revidován výrazně směrem dolů z původních 353 tisíc na 229 tisíc.
Meziměsíční růst výdělků navíc zpomalil z 0,5 procenta na 0,1 procenta. Míra nezaměstnanosti současně vzrostla na 3,9 procenta, tedy nejvýše za dva roky, čímž o dvě desetiny překonala tržní konsenzus.
Holubičí vyznění mělo z pohledu finančních trhů i čtvrteční vystoupení šéfa Fedu Jeroma Powella před americkým Senátem, kde uvedl, že bude chtít před úpravou sazeb více důkazů o tom, že inflace míří udržitelně ke dvěma procentům.
Zároveň však připustil, že získání potřebné míry důvěry k zahájení snižování úrokových sazeb „není daleko“. Dolar k euru v mezitýdenním srovnání v pátek ztrácel přes jedno procento, když se obchodoval kolem 1,095 USD/EUR.
Koruna se po většinu týdne držela v pásmu 25,30-25,40 CZK/EUR. Tam se stabilizovala již před zhruba dvěma týdny. Její předchozí oslabení přitom podle nás souviselo primárně se zužováním diferenciálu korunových a eurových tržních úrokových sazeb s kratší splatností, které se od té doby zastavilo.
V závěru týdne koruna testovala hladinu 25,30 CZK/EUR, což patně souviselo s mírným oslabením amerického po zveřejnění statistik z tamního trhu práce. Lehké posílení v pátek zaznamenaly i ostatní měny středoevropského regionu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
