Její kurz se vůči euru po celý týden držel v pásmu 25,28 až 25,40. Stabilní byl i vývoj kurzu polského zlotého. Jediný maďarský forint v týdnu oslaboval, když vůči euru ztratil více než procento. Tamní centrální banka snížila na úterním zasedání v souladu s očekáváním klíčovou úrokovou sazbu o 100 bazických bodů na devět procent.
V průběhu týdne zveřejněná americká data přinesla smíšené signály. A platí to pro měkké vpředhledící indikátory, i pro tvrdé ukazatele z reálné ekonomiky. Zpřesněná data amerického hrubého domácího produktu za čtvrté čtvrtletí roku 2023 byla mírně revidována směrem dolů (z původních 3,3 procenta mezičtvrtletně anualizovaně na 3,2 procenta – pozn. aut.). Naproti tomu dynamika osobní spotřeby byla vyšší.
Výrazně pozitivně pak překvapil silný růst osobních příjmů Američanů za leden, který ale výdaje nenásledovaly. Nejednoznačné byly i sentiment indikátory v podobě regionálních Fed indexů aktivity, zklamala únorová spotřebitelská důvěra od Conference Boardu i University of Michigan, stejně jako průmyslový ISM, naopak PMI překvapil pozitivně.
Evropské předstihové indikátory rozhodně nenadchly. Únorové statistiky z dílny Evropské komise zklamaly, a to za průmysl i za služby. Nadále nepříznivá situace přetrvává v Německu, kde zůstává velmi nízko spotřebitelská důvěra a únorová data ukázala po sezónním očištění i na mírný vzestup míry nezaměstnanosti.
Inflace se v Německu z meziročního pohledu dostala pod tři procenta, když v únoru spadla na 2,7 procenta z lednových 3,1 procenta. Nicméně za celou eurozónu inflace klesla z lednových 2,8 procenta na 2,6 procenta v únoru. Trh ale čekal o desetinu nižší číslo, a to i v případě jádrové složky, která se navzdory očekáváním pod tři procenta nedostala, když skončila na 3,1 procenta.
Spotřeba tuzemských domácností pomalu, ale jistě ožívá. Zpřesněná data o vývoji české ekonomiky jako celku za závěrečné čtvrtletí loňského roku ukázala na mezičtvrtletní růst o 0,2 procenta, což odpovídalo již dříve zveřejněnému předběžnému odhadu. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) podpořily silné čisté exporty a oživení domácí poptávky.
Spotřeba domácností v posledním loňském čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,5 procenta po předchozím poklesu o 0,3 procenta. Stejně tak i fixní investice se zvýšily o 1,1 procenta, zatímco čtvrtletí předtím o 0,5 procenta klesly. Data ze závěru loňského roku tak dávají naději na obrat ve vývoji spotřeby domácností, která dosud byla brzdou ekonomického růstu. Důvodem byl strmý pokles jejich kupní síly, když inflace převyšovala tempo růstu mezd.
Růst hrubé přidané hodnoty byl oproti HDP výrazně vyšší, když v mezičtvrtletním vyjádření dosáhl 0,6 procenta, a to hlavně díky zpracovatelskému průmyslu. Z tohoto pohledu byl povzbuzující i únorový PMI aktivity v tuzemském průmyslu za únor, který překonal tržní konsensus. To však nic nemění na tom, že aktivita v sektoru se nadále snižuje, i když nejpomalejším tempem za poslední rok.
Na pomalu se ze dne odrážející spotřebu domácností ukázaly i statistiky o vývoji hospodaření ve stáním rozpočtu za první dva měsíce letošního roku. Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního února se schodkem 102,5 miliardy korun. V meziročním srovnání jde o 17,2 miliardy korun mělčí deficit, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy na začátku letošního roku.
Příjmová strana státního rozpočtu ale podle nás naznačuje pokračující oživení reálné spotřeby domácností. Citelný nárůst je totiž na začátku roku patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
