I když jeho kolegové Jan Kubíček a zejména Tomáš Holub znějí o poznání opatrněji, varování Jana Fraita na trzích rezonovala a koruna se posunula na nejslabší úrovně za poslední tři měsíce. Jak moc je otázka dalších 50 bazických bodů relevantní a co čekat dál od české měny?
Debata o snížení o 50 bazických bodů může být na během srpnového zasedání bezesporu na stole, věříme ovšem, že vzhledem k opatrnější snižování sazeb Evropské centrální banky (ECB) a již relativně nízkému úrokovému diferenciálu (4,75 % vs. 3,75 %, pozn. aut.) bude nakonec ČNB v srpnu opatrnější.
Kloníme se tedy spíše k názoru Tomáše Holuba, který říká, že nyní je na místě uvolňovat měnovou politiku spíš „pomaleji, ale bez pauzy“. Věříme, že tento názor nakonec v bankovní radě převládne, pokud centrální banka nebude mít pocit, že stávající úroveň sazeb stále „příliš dusí ekonomiku“.
To byl ostatně důvod, proč se nakonec většina přiklonila k 50bodovému snížení sazeb v červnu. A zejména poslední čísla z českého průmyslu vzbuzují obavy – oživení se odkládá minimálně do druhé poloviny roku a srpnová prognóza centrální banky i proto ukáže na slabší výkon ekonomiky. Otázka je, jak velká tato negativní revize bude?
V tuto chvíli by již centrální bankéři měli mít k dispozici první „ochutnávky“ nové prognózy a zdá se, že minimálně u některých myšlenka na snížení o 50 bazických bodů není mimo hru.
V tomto ohledu bude důležitý výsledek prvního odhadu tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za druhý kvartál – jak pokud oživení ekonomiky oproti prvnímu kvartálu (+0,2 % mezikvartálně) nezrychlí nebo dokonce zpomalí, mohou nakonec holubičí hlasy v bankovní radě sílit.
Otázka je, zda by to ještě mohlo koruně výrazněji ublížit. Rychlejší pokles sazeb v srpnu by zvyšoval pravděpodobnost pauzy ke konci roku a s vysokou pravděpodobností by nic neměnil na „cílové destinaci“ pro sazby, kterou bankovní rada ve vzácné shodě vidí v blízkosti 3,5 procenta (podobně jako nyní trh).
Horší výkon průmyslu (a tím pádem celé ekonomiky) by však mohl korunu ovlivnit negativně i tak. Je to právě dynamika exportně zaměřeného průmyslu, která řídí apetit po zajišťování otevřených devizových pozic na domácím trhu.
A slabá tvrdá i měkká čísla v tomto ohledu nejsou pro korunu dobrou zprávou. A poslední překvapivě prudký pokles nákupních manažerů v německém a evropském průmyslu nevěstí nic dobrého ani pro nejbližší měsíce.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
