V meziměsíčním srovnání stoupla cenová hladina o 1,5 procenta, což bylo dáno především růstem cen v oblasti bydlení, kde byl evidován nárůst cen elektřiny o 12,1 procenta, zemního plynu o 3,6 procenta, vodného o 10,9 procenta, stočného o 13,4 procenta či tepla a teplé vody o 3,2 procenta.
Čilé diskuze probíhaly ohledně cen potravin a zda obchodníci promítnou nižší DPH do konečných cen pro zákazníky a vypadá to, že prodejci byli v nastavení svých cenových požadavků spíše umírněnější. V oddíle alkoholické nápoje, tabák stouply ceny lihovin o 10,6 procenta, vína o deset procent a piva o 6,6 procenta, což má pravděpodobně souvislost i s vyšší spotřební daní od začátku tohoto roku.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje rostly ceny ovoce (+5 %), zeleniny (+2,4 %) či nealkoholických nápojů o 3,9 procenta. Právě v případě nealkoholických nápojů se ukazuje, že obchodníci i navzdory přesunutí této položky do vyšší sazby DPH nezvýšili proporcionálně své ceny.
Česká národní banka (ČNB) ve své makroekonomické prognóze z minulého týdne odhadovala lednovou inflaci ve výši tří procent. Dnešní výsledek tak dává bankovní radě prostor pro další rychlé snižování úrokových sazeb v průběhu tohoto roku.
Nicméně je otázkou, jak do rozhodování bankovní rady zasáhne síla české měny. Ta v posledních dnech výrazně oslabila a po zveřejnění dnešního výsledku zamířila až k úrovni 25,50 EUR/CZK. Měnová politika ČNB se tudíž uvolňuje i přes kurzový kanál, kdy zjednodušeně řečeno oslabení české koruny o jedno procento přibližně znamená snížení sazeb o 25 bazických bodů.
Lednová inflace v České republice výrazně překvapila, když poklesla na 2,3 procenta. V rámci středoevropského regionu je tak nejnižší, jelikož inflace na Slovensku je 3,9 procenta, v Maďarsku 3,8 procenta a v Polsku je odhadována na 4,1 procenta. Naše prognóza ohledně inflace je aktuálně pod revizí. Nicméně se zdá, že pesimistické scénáře ohledně inflačního vývoje se nenaplní.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
