Příjmová strana potvrzuje útlum domácí poptávky. Celkové příjmy sice byly meziročně vyšší o 6,8 miliardy korun a relativně o 5,4 procenta (inkaso DPH o 6 %, pozn. aut.). To ale ani zdaleka neodpovídá růstu cenové hladiny za stejné období, který podle našeho odhadu v lednu mohl dosáhnout až 19 procent.
Celkově tak lednová data státního rozpočtu z našeho pohledu indikují, že reálná spotřeba domácností zůstala i na začátku letošního roku utlumená. To souvisí s propadem reálných mezd, které loni, a podle naší prognózy ani letos, nedokážou držet krok s vysokou inflací.
Letošní deficit státního rozpočtu patrně znovu překročí hranici 300 miliard korun. Vláda sice schválila rozpočet se schodkem ve výši 295 miliard korun, podmínka pro další mimořádnou valorizaci starobních důchodů (nezahrnutou ve schváleném rozpočtu) však byla podle nás pravděpodobně splněna již v lednu 2023.
K výplatě vyšších důchodů tak bude s tradičním pětiměsíčním zpožděním docházet od června 2023. Odhadujeme, že v důsledku toho by oproti původnímu návrhu měly být výdaje vyšší o zhruba 20-25 miliard korun. Dynamiku daňových příjmů bude navíc v letošním roce oslabovat výrazně utlumený růst tuzemské ekonomiky.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
