Podmínky v průmyslu se stále zhoršují jedním z nejrychlejších temp za poslední desetiletí. Problémem je citelný pokles nových zakázek a nejdramatičtější snížení zahraničního odbytu od dubna roku 2009, kdy zuřila světová finanční krize. Pozitivem v záplavě pesimistických zpráv je alespoň to, že tempo poklesu zakázek průmyslu bylo slabší než v červenci, což ovšem může být pouze přechodný výkyv, nikoli obrat trendu. Zvláště když optimismus ohledně výroby v dalších dvanácti měsících dále ochladl, nejníže od roku 2012. Důvodem je opět slábnutí zahraniční poptávky.
Na český průmysl nepříznivě doléhají faktory, které stahují dolů i průmysl německý, čili obchodní války, ať již probíhající či hrozící, ochabování evropské automobilové výroby a obecnější nejistota v mezinárodních vztazích včetně hrozby takzvaného tvrdého brexitu. V ČR jsou tak zvláště zasažena exportní a automobilová průmyslová odvětví.
Český průmysl má před sebou náročnou druhou polovinu roku. Napjatá atmosféra ve světovém obchodě pokračuje a existují značná rizika jejího dalšího zhoršení. Podmínky v tuzemském průmyslu tak i v dalších měsících roku budou vykazovat zhoršování, tj. hodnotu příslušného ukazatele společnosti Markit nižší než 50 bodů.
Zatímco ještě v letošním prvním čtvrtletí byl průmysl v meziročním pohledu hlavním přispěvatelem tvorbě přidané hodnoty v české ekonomice průmysl, ve druhém už šlo o odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Tento posun dokumentuje obtíže, jimž průmysl čelí a nadále čelit v sílící míře bude z důvodu zhoršování podmínek na zahraničních trzích, zejména německém, ale také – byť mnohdy spíše zprostředkovaně – čínském nebo britském.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
