Vzhledem ke klimatické změně a s ní spojenými horkými a suchými obdobími se zvyšuje jak riziko vzniku lesního požáru, tak pravděpodobnost, že se oheň rozšíří na větší plochu. Rozsáhlejší požáry se následně obtížněji hasí a přinášejí s sebou také vysoké riziko ohrožení lidí a majetkových škod.
„Zatímco pro včasné odhalení požáru a jeho následné účinné hašení je naše vysoká hustota osídlení výhodou, v případě rozhoření lesního požáru na větší ploše to znamená výrazný nárůst rizika vážných dopadů, tedy zničení majetku, ohrožení zdraví a životů obyvatel,“ uvedl na webu Mendelovy univerzity Petr Čermák z tamní Lesnické a dřevařské fakulty. Dodal, že právě to, co popisuje, se stalo v Národním parku České Švýcarsko.
Maximálně několik hektarů
Převážná většina lesních požárů byla podle Čermáka v českém prostředí dosud jen malé či střední velikosti, tedy s vyhořelou plochou v řádu arů či maximálně několika hektarů. Výjimkou byl v nedávné době požár takzvané Moravské Sahary před deseti lety.
Odborníci Mendelovy univerzity přitom již letos na jaře upozorňovali, že lesní požáry se mohou stát významným problémem české krajiny. Se změnou klimatu jich totiž přibývá a dále bude přibývat.
Brněnští experti upozornili, že v prostředí, jako je právě Národní park České Švýcarsko, tedy požárně rizikových, vysoce navštěvovaných a zároveň přírodně cenných, je velmi důležitá prevence. Zabránit tomu, aby porosty vyschly a byly náchylné k zapálení, prakticky nelze, respektive je to velmi komplikované.
Pozornost je tedy nutné směřovat k omezení zdrojů, které mohou požár způsobit, tedy především k turistům. Podle odborníků z brněnské univerzity je zapotřebí návštěvníky přesvědčit, že je opravdu nutné, aby se v území chovali bezpečně, nerozdělávali oheň nebo nekouřili.
„Většina požárů jsou v českém prostředí nedbalostního rázu. Míra, s jakou se u nás nedodržují platné zákazy a jak celkově nebereme vážně rizika spojená s aktivitami v lese, je u nás opravdu vysoká,“ upozornil Petr Čermák.
Rekordní počet požárů
Také údaje Hasičského záchranného sboru dokládají, že lesních požárů přibývá. Na svém webu nedávno zveřejnili, že v březnu hasiči zasahovali u 2,2 tisíce požárů přírodního prostředí, což je nejvíc v historii.
„Letošní jaro se v počtu požárů v přírodním prostředí naprosto vymyká,“ uvedla mluvčí Hasičského záchranného sboru Pavla Jakoubková. Dodala, že od roku 2016 se počet požárů v březnu pohybuje v průměru okolo tří set. Pouze v roce 2017 hasiči likvidovali více než 750 takových požárů.
Březnu nemůže konkurovat ani duben 2020, kdy hasiči zasahovali téměř 1600krát, ani duben 2019 s téměř 1,4 tisíci událostmi. Letošnímu jaru se nepřiblížili ani horké letní měsíce, kdy vznikají požáry při žních. Nejhorší byl srpen 2018 s více než 1,4 tisícem požárů.
Obnova lesních porostů
Podle expertů z Mendelovy univerzity v Brně se obnova lesa po požáru liší podle přírodních podmínek a míry zasažení požárem. V případě, že požár rychle projde porostem, tedy hoří jen přízemní vegetace, a u dospělých stromů, které mají hrubou kůru (jako třeba borovice, pozn. aut.), ohoří jen spodní část kmene a nechytnou jejich koruny, pak část takových stromů většinou požár přežije.
„Obnova lesa pak může proběhnout v podstatě neprodleně a nemusí s ní být spojeny žádné komplikace. V případě pomalejšího průchodu požáru, shoření celého porostu, nebo například hrozící eroze či skalních sesuvů bude situace s hospodařením v těchto lokalitách komplikovanější,“ uvedl Petr Čermák.
Mohou nastat i problémy s obnovou lesa, zejména s umělou obnovou či obnovou některé z cílových dřevin. V případě Národního parku České Švýcarsko připadá podle jeho mínění v úvahu jen přirozená obnova lesa. Lze předpokládat, že s ní nebudou v borových lesích v daných podmínkách větší problémy.
Probíhá klimatické ochlazování… třeba my máme v ložnici totální chlad už dvacet let. Parohata leží zady