Letos se bude rekordní podíl světové populace účastnit politických voleb, jež se konají ve více než 60 zemích. Tyto volby mají obyčejně výrazný dopad na hospodářskou politiku po celém světě. Výzkum od přední investiční banky Goldman Sachs ukázal, že v předvolebním období mají vládní výdaje tendenci se zvyšovat, centrální banky mají tendenci uvolňovat svou politiku a ekonomická nejistota se zvyšuje.
Letošní volby proto budou možná nejdůležitějším makroekonomickým příběhem. Kromě prezidentských voleb v USA se v červnu uskuteční parlamentní volby v EU a ve Velké Británii se pravděpodobně někdy ve druhé polovině roku budou konat parlamentní volby. K volebním urnám půjde i řada významných rozvíjejících se ekonomik – včetně Indie, Jižní Koreje, Mexika a Jihoafrické republiky.
I když je ještě příliš brzy na to předvídat výsledky většiny těchto voleb, řada akademických výzkumů naznačuje, že volby vedou k předvídatelným politickým změnám (politické hospodářské cykly, pozn. aut.), které krátkodobě vedou ke zvýšené ekonomické aktivitě a nižší nezaměstnanosti.
Vládní výdaje ve volebním roce rostou
Z analýzy více než 1 100 voleb 152 vyspělých a rozvíjejících se trhů, kterou provedla společnost Goldman Sachs vyplývá, že se ve volebních letech zvyšuje vládní deficit v průměru přibližně o 0,4 procentního bodu.
To odráží jak nárůst výdajů (vyšší zadlužování se), tak i pokles příjmů (daňové úlevy, dotace apod.). Tyto účinky mají tendenci částečně přetrvávat i v roce po volbách a po dvou letech odeznít. Nejpřímějším způsobem, jak by se politici mohli pokusit ovlivnit výsledky voleb, je uvolnění fiskální politiky, aby poskytli ekonomice v předvolebním období pozitivní impuls.
Rozsah tohoto fiskálního stimulu se obvykle liší v závislosti na rozvinutosti dané země, jejím politickém systému a zda má vládnoucí strana plnou kontrolu nad zákonodárným procesem. Tyto statistiky ukazují na známky fiskálního uvolňování jak v zemích, kde jsou pravidelně plánovány volby, tak v zemích, kde si termíny voleb vybírá vládnoucí strana.
Výrazněji se tento jev projevuje údajně v méně rozvinutých zemích a v méně demokratických zemích. Což je intuitivní nález, jež potvrzuje, že populismus je intenzivnější v zemích se slabšími institucemi.
Měnová politika má také tendenci se během volebních let uvolňovat. Opět však hodně záleží na síle a nezávislosti institucí, které politiku vytvářejí. Centrální banky se liší v ohledech jako je míra nezávislosti, organizační strukturou a procesem jmenování vedoucích představitelů. Z tohoto důvodu se potenciál politického vlivu při určování měnové politiky v jednotlivých zemích značně liší.
Ekonomové zjistili, že během volebních let klesají úrokové sazby o 25 bazických bodů více, než by bylo možné opodstatnit jinými ekonomickými faktory. Ovšem i měnová politika více reaguje na volby v místech, kde jsou centrální banky méně nezávislé. Žádný vliv měnové politiky v letech před volbami nebyly prokázány, ale existují náznaky, že změna měnové politiky přetrvává až dva roky po volbách.
Země s centrálními bankami, které mají vysoké skóre nezávislosti, nevykazují podle výzkumu žádný výrazný vliv na úrokové sazby během voleb. To naznačuje, že Federální rezervní systém (Fed, centrální banka USA, pozn. red.) a další centrální banky vyspělých trhů, které obecně dosahují vysokého skóre nezávislosti, pravděpodobně nebudou měnit svou politiku kvůli volbám.
Ekonomická nejistota bývá vysoká
Ačkoli politici mají tendenci v předvolebním období omezit politické změny na minimum, nejistota ohledně toho, co bude následovat po volbách, může ovlivnit ekonomická rozhodnutí podniků a investorů.
Index nejistoty ohledně hospodářské politiky ukazuje, že v letech prezidentských voleb v USA a jiných zemích nejistota v hospodářské politice obecně roste. Jak tato nejistota ovlivňuje ekonomický růst a investiční rozhodování?
Podle výzkumu tato vyšší nejistota ohledně hospodářské politiky měla tendenci snížit růst hrubého domácího produktu (HDP) o 10 až 15 bazických bodů ve čtvrtletí, kdy ke zvýšení došlo, a ve čtvrtletí následujícím. To znamená mírný zásah do anualizovaného růstu HDP ve výši 0,2 až 0,3 procentního bodu ve čtvrtletích kolem voleb a menší vliv ve výši 0,1 až 0,2procentního bodu na celoroční růst HDP.
Shrnutí
Celkově vzato, výzkum od Goldman Sachs naznačuje, že volby mají předvídatelný (mírně pozitivní) dopad na hospodářský růst ve volebním roce a v menší míře i roce následujícím. Zároveň je ale tento mírný stimul obyčejně částečně kompenzován zvýšenou politickou nejistotou investorů a společností.
Ekonomové zároveň konstatují, že tyto předvídatelné ekonomické dopady související s volbami často nevyvolají prudké reakce na finančních trzích. To až potenciálně významné změny v politice, ke kterým dochází po volbách mají větší potenciál k výraznému ovlivnění trhů.
Předpokládáme, že letošní prezidentské volby v USA budou obzvláště významnou událostí pro trhy a již teď se to do významné míry projevuje štědřejšími fiskálními stimuly, jež podporují spotřebitelskou aktivitu američanů.
Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
