
Do částky v přepočtu 100 tisíc eur jsou jejich úspory tak jako tak ze zákona pojištěny. Je ovšem krajně nepravděpodobné, že by lidé v ČR přicházeli o úspory, jestliže jich ve Sberbank mají i v přepočtu nad 100 tisíc eur.
Pro Sberbank jsou ale bolestivé zvláště sankce, které na ni včera uvalilo americké ministerstvo financí. Znemožňují jí totiž přístup do finančního systému USA, který je nejvýznamnější na světě.
Konkrétně dané sankce znamenají, že všechny americké finanční instituce musí do 26. března 2022 zrušit veškeré své účty, které u Sberbank a jejích 25 příslušných divizí mají, a musí zároveň odmítat všechny budoucí transakce.
To ale neznamená, že jsou bezprostředně ohroženy úspory klientů Sberbank kdekoli na světě. Klienti Sberbank u nás i v jiných zemích, kde působí, se ale pochopitelně intenzivně snaží své úspory převést do jiné banky, neboť správně vnímají zvýšené riziko. To je však zatím spíše výhledové.
Pod tímto náporem vznikají technické problémy, které dnes odpoledne vedly k uzavření poboček spadajících pod Sberbank v České republice. Z hlediska klientů je prozíravé převést si své prostředky do jiné banky, než je Sberbank, na druhé straně není třeba podléhat panice.
Sberbank je mezinárodně působící institucí, pro niž je reputace vším. Banka, která se netěší elementární důvěře, ztrácí klienty, přestává být bankou a může okamžitě „zavřít krám“.
Fungující banky ovšem tvoří pilíř režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten zatím disponuje prostředky na pomoc bankám zasaženým sankcemi ve vrchovaté míře. Devizové rezervy ruské centrální banky činí zhruba 630 miliard dolarů.
Rusko navíc vykazuje rekordní přebytky běžného účtu své platební bilance a má menší dluh než kterákoli země EU. To vše znamená, že má zatím dostatečný polštář na to, aby pomohlo svým bankám, nejen Sberbank, dopady sankcí ustát.
Putin proto dnes přednostně přispěchává se státní pomocí právě bankám, opět nejen Sberbank. I to investory vede k tomu, že se vrací k jejím akciím a ty tak po včerejším mohutném pádu dnes citelně rostou, o uvedených 17 procent.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)