„Mám vnitřní potřebu věci posouvat,“ říká Jan Souček ke své kandidatuře na šéfa ČT

Rozhovor
Českou televizi čeká letos volba generálního ředitele na období let 2023 až 2029. Už tento týden budou radní ČT hlasovat o zúžení počtu osmi kandidátů na pět finalistů. Jediným interním vyzyvatelem současného šéfa ČT Petra Dvořáka je ředitel Televizního studia Brno Jan Souček. Zajímalo nás, jak by se veřejnoprávní televize pod jeho vedením změnila. Kdyby měl jedním až třemi slovy popsat změnu, kterou by přinesl, pokud by vyhrál, je to „redefinice veřejné služby“.
Jedním z osmi kandidátů na nového generálního ředitele ČT je současný šéf brněnského televizního studia Jan Souček. Zdroj: Archív Jana Součka

Proč jste se rozhodl kandidovat?
Existují lidé, kteří se nastěhují do bytu, vymalují, rozestaví nábytek a spokojeně tam žijí desítky let. A potom je druhý typ lidí, kteří, když se mění okolnosti, rozrostou se kytky, změní se počet členů domácnosti, sledují trendy a každou chvíli přemýšlejí o tom, jestli by ta dispozice nešla změnit k lepšímu.
To je můj případ. Mám vnitřní potřebu věci posouvat. V audiovizi pracuju bez jednoho roku třicet let a z toho posledních devět v top managementu České televize. Takže ta kandidatura mi přijde přirozená.

Kdy jste se rozhodl, že budete v ČT kandidovat na post nejvyšší?
Konkrétně jsem o všem začal uvažovat loni na podzim, rozhodl jsem se pak v lednu. Podstatné pro mě bylo, abych na tom našel shodu v partě lidí kolem sebe, o nichž jsem přesvědčený, že jsou špičkoví profesionálové a že do toho půjdou se mnou. Pozice generálního ředitele není pro mě sólová, musíte mít funkční tým, který na sebe slyší. Sdílí klíčové myšlenky a klíčové cíle.

ČT patří, co se týče televizního zpravodajství, k nejsledovanějším. Jenže to s sebou přináší i řadu oponentů. Čtete diskuse na webu a na sociálních sítích?
Čtu, ale ne celé. Snažím se v nich zachytit vždycky ty hlavní trendy, které se tam objevují. Hledám v nich cosi racionálního, jakousi zpětnou vazbu naší práce… Lidem, které jsem řemeslu zaučoval, radím: Nečtěte diskuze na sociálních sítích, pod články. Tu otrlost získáváte s roky v oboru.
Jsem také přesvědčený, že motivace lidí diskutovat na webu je většinově negativní. Nejde o reálný obraz dopadu konkrétní reportáže, zprávy.

Velký tématem jsou koncesionářské poplatky. Patnáct let činí 135 korun. Jaká je podle vás jejich ideální výše?
Přesnou sumu vám neřeknu. Vstupuje do toho řada dalších otázek. Od jakých poplatníků by se vybíraly? Od těch stávajících? Hledali by se i jiní? Mediální obsah se dávno konzumuje i jinak, než skrze rozhlasový nebo televizní přijímač. Víme, že v systému je řada černých pasažérů. Jak reformovat financování médií veřejné služby? O tomhle se vedou debaty.

PSALI JSME:
Neplatíte za televizi, protože na ni nekoukáte?

Kolik by tedy dle vašich úvah potřebovala ČT ročně navíc?
Jednu a půl až dvě miliardy korun. Jiná debata je, co by měla ČT v 21. století přinášet. I na tom musí být společenská shoda. Následně můžeme z ČT odpovídat: Na tohle potřebujeme tolik a tolik. V tomhle směru se mi líbí se britský model fungování veřejnoprávní BBC. Tam se v rámci dohody určí její směřování na deset let, následně se zafinancuje. Všichni vědí, co mohou čekat.

Rozstřel ČT je ovšem velký: Sportovní kanál, art kanál, měla i oblíbenou ČT3…
A je to tak správně. Nemyslím si, že si může dovolit ten luxus říct: Zajímá nás třeba cílová skupina 15 až 54 let, lidé v aktivním věku. Média veřejné služby musejí oslovovat všechny. Jenže zároveň nemůžeme všem dát všechno, co by si přáli. A zase jsme u financí, u možností, kde je může ČT získat.

Jan Souček na fotografii Tomáše Škody. Zdroj: Archív Jana Součka

Vím, že byste upravil i ranní show. Dobré ráno běží na ČT2, Studio 6 na ČT1. Jak?
Když zmiňuju úpravy, nemám na mysli rušení, slučování zmíněných programů. Jen se domnívám, že se občas kanibalizují, jsou dramaturgicky nevyhraněné. Usiloval bych proto o jejich „vyčištění“, nasměrování na diváky. Popravdě, tady ani velkých úspor dosáhnout nejde, v rámci vysílání nepatří ranní show mezi nejnákladnější pořady. V minutovém nákladu se naopak řadí k těm nejlevnějším.

Co je v ČT minutově nejdražší?
Nepochybně hraná tvorba a vůbec nejdražší je hraná tvorba dobová. Když točíte historický seriál, kvůli němuž musíte upravovat budovy, šijete kostýmy, pronajímáte historická vozidla…, dostáváte se s náklady hodně vysoko. Takhle to funguje v celém světě.
Řeknu k vám tomu úsměvnou příhodu. Před pár lety jsem vyrazil na festival do Berlína, který jsme mimochodem vyhráli. Potkal jsem se tam s producenty soutěžních snímků. A když jsem jim řekl, za kolik jsme film v ČT natočili, moc se divili. Byl pro ně hodně levný. Umíme opravdu vyrábět podobné projekty až za extrémně nízké náklady.

PSALI JSME:
V České televizi začíná závěrečná bitva o sedm miliard korun

O jaký titul šlo?

O Jirku Stracha a Marka Epsteina, jejich Osmy.

V souvislosti s ČT se mluví o roce 2025 jako o bodu zlomu, kdy dojdou peníze na výrobu nových pořadů. Je to vážně reálné?
Dojdou peníze na výrobu v tom rozsahu, na nějž jsme zvyklí. ČT od roku 2008 hospodaří se stejným nominálním rozpočtem. Za sumu, jakou si každý může spočítat, koncesionářský poplatek je stanovený zákonem.
ČT má také jen omezenou možnost prodávat a vysílat takzvaná obchodní sdělení, což jsou reklama, sponzoring, product placement… Znáte někoho, kdo by měl stejně peněz na život jako před patnácti lety?

Ne.
Vidíte. Navyšování rozpočtů za tu dobu proběhlo snad všude i ve veřejné sféře, kromě České televize a Českého rozhlasu. V roce 2025 je tedy jasné, že se bude muset osekat rozpočet ČT, aby mohla fungovat. Budeme-li nuceni propouštět, bude míň pořadů, míň diváků. Tohle je začarovaný kruh.

PSALI JSME:
Red Bull v ruce biatlonistky Davidové: Skrytá reklama ve vysílání České televize?

V souvislosti s diváky jste ale i řekl: „Nejsem zastáncem výroby rutinních krimi pořadů jen kvůli obavám, že zasáhneme letité návyky diváků.“ Co byste změnil?
Šel bych cestou odvážnější dramaturgie, zařazování ožehavější témat, což ČT umí. Líbí se mi projekty, které společensky rezonují: Devadesátky, Most!, Dobré ráno, Brno!, Božena.
Zařadil bych do hlavního vysílacího času i osvědčené věci z ciziny, které teď často jdou na ČT2 nebo na Artu pozdě v noci. Chci, aby ČT vystoupila ze své osvědčené rutiny. A jsme zase u kriminálek. U nich máte jistotu, že na ně diváci slyší. Ale musíme je vysílat všichni?

Necháte je komerčním televizím?
To neříkám. Ne výlučně. Jen bych viděl cestu ČT v občasném experimentu. Zkoušení toho, co může lidi zaujmout, o čem budou chtít mluvit.

Jan Souček na fotografii Tino Kratochvíla. Zdroj: Archív Jana Součka

Šanci, jak získat mladé diváky, vidíte v i-Vysílaní?
Je jasné, že on-line svět je budoucnost. Divácké návyky se mění. Proto musíme řešit i to, co s naším i-Vysíláním, kde najdete spoustu skvělých pořadů, projektů, obrovský archív. A využívají ho i ti, kteří neplatí televizní poplatky. To bychom mohli změnit.

A pokud koncesionářské poplatky platím, dostal bych vstup do platformy zdarma?
Ano, tohle vše by bylo dobré ošetřit ve velké novele zákona o ČT.  Myslím si, že je správné, aby se ti, kteří sledují třeba jen i-Vysílaní, také podíleli na chodu ČT, na výrobě, nákupu dalších pořadů.

Ke změnám, o nichž byste jako možný nový ředitel ČT usiloval, patří posílení regionů. Znamenalo by to propouštění v Praze?
To určitě ne. Usiloval bych spíš o větší zapojení regionálních studií do celostátního vysílání, konkrétně mi jde o ČT24, větší propojení s akademickou sférou… Špičkoví profesionálové nežijí jen v Praze. Je škoda je víc nevyužívat, když navíc máte v krajích techniku, skvělé redakce. Různorodost dramaturgie i odborných názorů by nás obohatila všechny.

PSALI JSME:
Lidé čím dál víc sledují televizi na počítačích

Tam, kde se ČT úplně nedaří, je svět on-line zpravodajství. Proč nemá pozici BBC?
Je to o prioritách. On-line zpravodajství pro ČT dneska prioritou zkrátka není. Víme ale, že ČT24 se skvěle ujala. Dlouhodobě si drží vysokou sledovanost i v mezinárodním srovnání. Tudy asi cesta vede.
Zmíním zase zahraničí, skandinávské mediální domy. Ty už mají v on-line světě většinu kapacit. Jenže podobný rozmach v digitálním světě nám opět neumožňuje Zákon o ČT. Jsme zase u široké debaty, co od televize opravdu čekáme.

Na konec to odlehčeme. Dobré ráno, Brno! Poznal jste se v nějaké roli?
Hned v několika. Byl jsem moderátorem, dramaturgem centra zábavy, pod nímž pořad vznikal, roky šéfuju ČT Brno. No a zaměřím-li se na postavu ředitele, řeknu vám to z opačné strany. Když se seriál vysílal, ptali se mě občas kolegové, lidé „z brněnské kulturní scény“, jestli mi tohle zachycení nevadí, jestli nepoškodí dobré jméno brněnské televize.

Co jste jim odpovídal?
Že ten, kdo si umí ze sebe udělat legraci, zvítězil nad osudem. Navíc tajně doufám, že ředitel z Dobrého rána, Brno! je vykreslený jako mnohem větší blbec, než jsem ve skutečnosti já (smích).

PSALI JSME:
Dvě třetiny Čechů mají chytrou televizi, ale nevyužívají její potenciál

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Letní tábory pro děti už stojí skoro stejně, jako dovolená u moře

Průzkum
Pobyt v chatce nebo ve stanu v českých luzích a hájích je mnohdy srovnatelný s cenou levnějších zájezdů k moři. Třetina rodičů očekává, že si letos za letní tábor pro své děti připlatí k moři. Každý pátý rodič počítá, že za svou dceru nebo syna zaplatí více než deset tisíc korun. Ukázalo šetření společnosti Provident Financial, který mají Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) k dispozici.