Pokud to udělat nehodlají, ve stejné lhůtě mohou zaslat „bližší vyjádření, jakým způsobem byla (jejich) podnikatelská činnost významně dotčena v důsledku ohrožení zdraví nebo přijatých krizových opatření dle § 1 zákona o kompenzačním bonusu“.
Tuhle zkušenost popisuje jeden ze čtenářů našeho portálu v diskusi pod článkem Finanční správa nepřistupuje k žádostem o kompenzační bonus podle zákona, který jsme publikovali v pondělí. Součástí telefonických výhrůžek, ke kterým se úředníci uchylují, je i příslib brzké daňové kontroly, vyplývá z dalších diskusních příspěvků pod článkem.
Ministerstvo financí sice ve svém prohlášení, které publikovalo po vlně mediální kritiky, připustilo, že „si je vědomo dílčích nedostatků v exekutivní rovině vyplácení kompenzačního bonusu a individuálních pochybení lidského faktoru při ověřování oprávněnosti nároku, kdy některé úřady příliš přenáší důkazní povinnost na žadatele.“
Z aktuálních statistik podle šéfa oddělení komunikace s médii MF Tomáše Weisse nicméně vyplývá, že „finanční úřady přistupují neprodleně k výplatě kompenzačního bonusu u drtivé většiny žádostí“.
Z dosud přijatých žádostí ke zpracování byl podle něj bonus vyplacen nebo je v procesu vyplacení zhruba u 97 procent žádostí.
„Nelze proto souhlasit s tvrzením, že finanční úřady postupují při vyplácení kompenzačního bonusu restriktivněji než v předchozích obdobích,“ ohrazuje se Weiss. Příklady, které uvedli čtenáři portálu FAEI.cz ale vyznívají zcela opačně. Například pan Karel měl úředníkům dokázat, firmám fakturovaným v létě, kterým dělal webové stránky, v prosinci poklesly tržby.
Ministr financí Zbyněk Stanjura již dříve prohlásil, že „obecně musí platit princip, že když stát omezí nebo zakáže nějaké podnikání, tak musí kompenzovat ztráty, které z jeho rozhodnutí těmto podnikatelům vznikají“.
„Kompenzační bonus je bezpochyby funkční, osvědčený a lehce spravovatelný nástroj vládní pomoci formou daňové vratky, díky kterému stát podpořil malé podnikatele během covidové krize už desítkami miliard korun,“ uvedl ministr.
Negativní rozpočtový dopad za dvě stanovená bonusová období od 22. listopadu 2021 do konce ledna 2022 je odhadován zhruba na 10,4 miliard korun na veřejné rozpočty. Z toho 9,6 mld. Kč na státní rozpočet, 0,6 mld. Kč na rozpočty obcí a 0,2 mld. Kč na rozpočty krajů. Dopad do rozpočtů obcí a krajů totiž bude stejně jako dosud z 80 procent reálného propadu inkasa kompenzován ze státního rozpočtu.
Jakékoli restrikce – ať už větší, či menší než dříve, jsou ale podle odborníků v rozporu se zákonem. Daňový expert poradenské skupiny PKF Apogeo Martin Bortlík připomněl ustanovení § 15 zákona o kompenzačním bonusu, podle kterého platí, že tento se považuje za vyměřený dnem podání žádosti. To samozřejmě nevylučuje pozdější přezkoumání, které může odhalit i její neoprávněnost.
V současnosti jsou zákonem dána dvě bonusová období – od 22. listopadu do 31. prosince 2021, resp. od 1. ledna do 31. ledna 2022. Žádosti za druhé období bude ovšem možné podávat až poté, co podnikatelé sečtou zisky a ztráty za první letošní měsíc. Je otázkou, kdo z nich si po „masáži“ související s první vlnou ještě na něco takového troufne.
