
Na pokračující zmírňování meziroční inflace významně působí vysoká srovnávací základna. Ta je patrná především v meziročním vývoji cen pohonných hmot, které loni na jaře skokově vzrostly po invazi Ruska na Ukrajinu. Od té doby se však opět snížily na předválečné úrovně a letos v březnu tak byly meziročně nižší o 19 procent.
Méně k meziroční inflaci v březnu přispívaly rovněž náklady spojené s bydlením (příspěvek se snížil z 6,2 na 5,7 procentního bodu, pozn. aut.), které ale i tak zůstávají nejvýznamnějším zdrojem růstu spotřebitelských cen (se zhruba třetinovým podílem).
Na zpomalení meziročního růstu nákladů spojených s bydlením z únorových 22,2 na 20,1 procenta v březnu se podílelo především zpomalení růstu cen energií a imputovaného nájemného. Růst cen skutečně placeného nájemného naopak nadále zrychloval, a to z 6,5 na 6,7 procenta meziročně.
V meziměsíčním vyjádření růst spotřebitelských cen zpomalil z 0,6 na 0,1 procenta. Po sezonním očištění podle našeho odhadu meziměsíční inflace klesla z jednoho procenta na 0,6 procenta. Na to v souladu s našimi očekáváními působily meziměsíčně nižší ceny pohonných hmot (o 1,8 %, NSA).
Druhý měsíc v řadě pokračovalo také pozvolné zlevňování energií, které byly v březnu meziměsíčně nižší v průměru o 0,5 procenta (NSA). Naopak odlišně od naší prognózy se vyvíjely ceny potravin. Zatímco my jsme již počítali s mírným meziměsíčním poklesem, ceny potravin ve skutečnosti nadále rostly.
Snižování meziroční inflace bude vlivem stále vyšší statistické základny pokračovat také v dalších měsících, brzdou tohoto poklesu ale pravděpodobně bude napjatý trh práce.
Ten se společně s vysokou inflací promítá v akceleraci mzdového růstu, který by se letos měl podle našich odhadů pohybovat kolem deseti procent. To v kombinaci se zvýšenými inflačními očekáváními vede k pouze pozvolnému odeznívání pro měnovou politiku klíčové jádrové inflace.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com