Migrační dohoda může být výraznou zátěží pro české veřejné finance

Analýza
Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, přijme buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo zaplatí ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle aktuálního kursu více než 14 miliard korun.
Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky českých daňových poplatníků. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Obě číselné částky jsou ale minimální. Česku tak na základě migrační dohody může být určen i citelně vyšší počet migrantů k přijetí. A v případě neochoty je přijmout to může být i výrazně vyšší částka. To, kolik má Česko přijmout uprchlíků, přitom určí Evropská komise, stejně jako případně částku, kterou se může země z jejich přijímání „vykoupit“. Nejde o zanedbatelné peníze.

Jeden příklad za všechny. Za 12 měsíců od vypuknutí války na Ukrajině přijalo Česko zhruba půl milionů migrantů odtamtud. Pokud v budoucnu Evropská komise shledá, že jsou migrační toky například z Afriky nebo Blízkého východu příliš silné nebo rychlé, a určí, že Česko má přijmout třeba 100 tisíc běženců.

Stále by šlo jen o pětinu počtu imigrantů z Ukrajiny, ale „vykoupení“ z jejich přijímání může vyjít tuzemské daňové poplatníky ročně na zhruba 50 miliard korun. O takové prostředky se pak budou muset krátit výdaje v jiných oblastech, třeba na důchody, má-li zůstat stav veřejných financí zachován.

PSALI JSME:
Česko loni vymíralo nejrychleji od roku 1918. Ukrajinští imigranti trend výrazně zvrátí

Lze přitom předpokládat, že dříve či později bude Česku vládnout kabinet, který je k přijímání migrantů z Afriky či Blízkého východů mnohem méně vstřícný než současná vláda, jež migrační dohodu EU podepsala. Takový kabinet tedy bude Česko raději dále zadlužovat, jen aby se přijímání migrantů vyhnul. To může zásadně ztížit proces ozdravování veřejných financí.

To však stále není vše. Zopakujme, že cifry, jež migrační dohoda uvádí – 30 tisíc imigrantů, nebo 600 milionů eur ročně –, jsou opravdu pouze minimální, jak je v dohodě rovněž explicitně uvedeno (v příslušné legislativě se doslova uvádí, že „Komise může určit vyšší počet relokací nebo vyšší částku přímých finančních příspěvků, než je stanoveno“, pozn. aut.). Může to být i citelně více.

To však bude prakticky zcela mimo možnost ovlivnění Českem. Protože o tom bude rozhodovat Brusel. Částka, která z uvedených cifer vychází, tedy 20 tisíc eur za každého odmítnutého migranta, je tedy rovněž částkou jen minimální, nikoli pevně stanovenou. Jestliže by například Evropská komise určila, že to bude 40 tisíc eur na migranta, Česko bude muset v případně odmítnutí běženců platit 50 miliard korun už při odmítnutí pouze 50 tisíc z nich.

PSALI JSME:
Počet obyvatel České republiky roste jen díky migraci

Z makroekonomického hlediska dopadu na veřejné finance a tvorbu veřejných rozpočtů je obzvláště tísnivá právě tato nejistota. Česko nemusí s dostatečným předstihem dost dobře vědět, kolik migrantů mu Evropská komise určí přijmout, případně kolik tedy bude platit za jejich odmítnutí.

Migrační vlny z Afriky či Blízkého východu navíc mohou časem sílit nejen z důvodu tamních možných konfliktů a válek, ale i z důvodu klimatických nebo z důvodů vnitropolitického vývoje v jiných evropských zemích.

Pokud například v příštích německých parlamentních volbách ještě výrazněji uspějí tamní Zelení, kteří jsou k přijímání migrantů relativně vysoce vstřícní i v porovnání s dalšími německými stranami, lze předpokládat vyšší příliv migrantů nejen do Německa, ale obecně do EU, včetně do Česka.

PSALI JSME:
V návrhu novely zákona o pobytu cizinců je děr jak v ementálu

Podepsáním migrační dohody EU se tak vývoj českých veřejných financí stává závislejším na obtížně předvídatelném vývoji politické situace v Africe, na Blízkém východě, ale i v zemích, jako je Německo.

V krajním případě může za triumf Zelených v německých volbách platit český důchodce, neboť i do Česka pak zamíří více migrantů, jejichž odmítnutí tak bude tím nákladnější – a odpovídající částku může být v rámci zachování udržitelných veřejných financí nutné seškrtat penze.

Ale to vše je zahaleno mlhou nejisty, která ekonomice, jak známo, nikdy nesvědčí. Jedinou jistotou se tak nyní zdá být, že migrační dohoda EU představuje další zátěž pro české veřejné rozpočty. Jde nyní jen o to, o jak velkou. Což ale v tuto chvíli nikdo neví; stanoveno je jen to, kolik tato zátěž bude činit minimálně, nikoli to, jak je její maximální částka.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Strach z nelegální migrace startuje programy vojenských firem

Zavřít reklamu ×
  1. Co na to machr Rakušan, EU nás v tom nenechá, EU sama neví, co má dělat, je to spolek diletantů včetně těch našich vládnoucích chytráckých diletantů !!!

  2. Bylo by vhodné, aby tyto náklady byly uhrazeny z prostředků vládních stran, které se o tento problém postaraly.

  3. Pořád lepší zaplatit za jednoho uprchlíka pokutu 22000 euro než ho tady doživotně živit+jeho početnou rodinu+nárust kriminality.Stejně si na tu pokutu půjčíme od EU……

  4. Proč hned krátit důchody? Co třeba zrušit senát,počet poslanců na třetinu,omezit dotace pro velké firmy,zrušit výsluhy pro policii,vojáky atd….

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Trhy tlačí na Fed, aby byl přísnější

Finanční a konkrétně akciové trhy jsou místem, kde se všechny informace světa scházejí na jednom místě a spoluvytvářejí konsensus, který následně určuje ceny komodit, finančních aktiv, nemovitostí apod. Ačkoli jsou …

Vyšší schodek veřejných financí než v roce 2022

Hospodaření veřejných rozpočtů za rok 2023, které v pondělí představil statistický úřad, nevypadá příliš povzbudivě. Za loňský rok se deficit hospodaření celých financí zvýšil, a to jak nominálně, tak dokonce i …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Letní tábory pro děti už stojí skoro stejně, jako dovolená u moře

Průzkum
Pobyt v chatce nebo ve stanu v českých luzích a hájích je mnohdy srovnatelný s cenou levnějších zájezdů k moři. Třetina rodičů očekává, že si letos za letní tábor pro své děti připlatí k moři. Každý pátý rodič počítá, že za svou dceru nebo syna zaplatí více než deset tisíc korun. Ukázalo šetření společnosti Provident Financial, který mají Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) k dispozici.