Při pohledu na volný pád forintu a na ztráty maďarských vládních dluhopisů to vypadá, že se nám jedna taková finanční mini-krize rozjíždí před očima, přičemž implikace pro obdobná aktiva v regionu (česká koruna, polský zlotý či třeba polské vládní dluhopisy, pozn. aut.) nemohou být jiné než negativní. Odkud tedy nepříjemný vítr do regionu fouká?
No, zjevně ze Západu. V pozadí všeho jsou rostoucí dolarové úrokové sazby, což jednak souvisí s konjunkturálně silnými daty v USA a jednak s americkými volbami. Ty se aktuálně (alespoň podle sázkových kanceláří) ubírají směrem ke scénáři, kdy by mohl zvítězit Donald Trump a celý Kongres by mohla ovládnout Republikánská strana.
To by v praktické hospodářské politice USA mohlo znamenat nejen uvalení plošných cel (ve výši 10-20 %) na importy do Ameriky, ale především dodatečnou fiskální expanzi vyvolanou daňovými škrty, které by republikáni díky plošnému vítězství neměli mít problém prosadit.
Silná data, zvýšení cel a fiskální expanze je samozřejmě jasný proinflační vzkaz pro americkou centrální banku, Fed, která může již v prosinci dost zásadně revidovat směrem vzhůru svoji úrokovou strategii pro roky 2025 a 2026. Dlouhé dolarové úrokové sazby však nerostou jen kvůli strachu z jestřábího pivotu Fedu, ale pochopitelně z hrozby rychlejší akumulace amerického vládního dluhu.
Celkově jde tedy o velmi nepříjemný mix makroekonomických faktorů, který musí iritovat zranitelné měny v emerging markets (rozvíjející se trhy, pozn. red.). Trh si aktuálně vyhlédl dvě – maďarský forint a mexické peso. Mexická a maďarská ekonomika mají sice na první pohled jen pramálo společného, ale přece jenom existují důvody, proč je spekulanti vložili do stejného košíku a jejich měny prodávají.
Zjednodušeně řečeno jde o velmi otevřené a fiskálně nekonsolidované ekonomiky (rozpočtový deficit na úrovni 5 % HDP, pozn. aut.), kterým v jejich situaci nebudou svědčit ani obchodní války, ani výrazný nárůst globální rovnovážné úrokové míry.
Peso a forint v takové konstelaci mohou být považovány za nejslabší kusy uvnitř stáda měn z emerging markets, spekulanti proti nim otevírají tzv. krátké pozice (investor půjčí finanční instrument od brokera nebo jiného investora a ihned ho prodá na trhu za současnou cenu, pozn. red.), což jim zlevňuje rostoucí dolarové sazby.
Forint a peso jsou tak den ode dne slabší a kurzy měnových párů EUR/HUF a USD/MXN si udržují perverzně vysokou korelaci (0,84). Tento stav však nebude trvat věčně – Mexiko je přece jenom v Latinské Americe a Maďarsko ve střední Evropě. Je jasné, že rozuzlením této podivné tržní konstelace budou americké volby a na ně hned navazující zasedání Fedu. Zbývá šest dní…
Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)
