Na nebezpečí jedovatých hub upozornil Finanční a ekonomické informace (faei.cz) Institut klinické a experimentální medicíny – IKEM. Úmrtí a vážné komplikace vysvětlil také tím, že nejhorší otravy se zpravidla projeví až po mnoha hodinách od jejich konzumace. Jen loni po konzumaci hub skončilo v nemocnicích 184 lidí, někteří z nich se dostali právě do IKEM ve stavu ohrožujícím život.
Nejjedovatější tuzemské houby jsou muchomůrka zelená a pavučinec plyšový. Právě první jmenovaná je nejčastější příčinou hospitalizace v závažném stavu. Může za to její podobnost s žampionem či bedlou. Pavučinec zase připomíná některé ryzce. Přezdívá se jí klobouk smrti a roste od června do října.
Akutní selhání jater
Muchomůrka zelená je nebezpečná především proto, že po její konzumaci nemají lidé žádné příznaky otravy 6 až 12 hodin. Pak přichází těžký průjem, zvracení nebo bolesti břicha. Protože postiženého už nemusí napadnout, že problémy má právě po houbách, může nastat i záměna za střevní chřipku nebo za zánět slepého střeva.
Po prvních hodinách nevolnosti navíc přichází fáze falešného zotavení. Jenže právě v této době se děje v organismu to nejhorší. „Toxin napadá játra a ledviny, čtyři až sedm dnů po požití se může rozvinout akutní selhání jater a akutní selhání ledvin. Může poškodit i slinivku nebo srdce,“ řekla Eva Kieslichová, přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče (KARIP) IKEM.
Včasná diagnóza je naprosto zásadní. Může totiž zabránit selhání jater nebo i smrti. První pomoc při podezření na otravu houbami je vyvolání zvracení, pokud je člověk při vědomí, podání pěti až deseti tablet aktivního uhlí a vyhledání lékaře nebo přivolání záchranné služby.
„Nejen u muchomůrky zelené logicky záleží i na množství snědeného toxinu. Játra mají neskutečnou regenerační schopnost, takže může s pomocí léků, které chrání játra, dojít i k úplnému zotavení,“ poznamenala doktora Kieslichová.
Někdy ale není jiná možnost než transplantace. „A bohužel i my jsme se setkali s případy, které skončily smrtí otráveného,“ dodala. Před šesti lety se zdravotníci IKEM starali o pětiletého Adama, kterého se jim podařilo zachránit.
Pětiletý pacient zkolaboval
Muchomůrkou zelenou se otrávil spolu s tatínkem. „Přinesli jsme si košík hub a mezi nimi i jednu bedlu, kterou jsem mu osmažil. Naštěstí jsem ji ale přesolil a Adam ji nechtěl sníst celou, tak jsem se zbytku porce ujal já,” vzpomínal otec. Zatímco on měl zažívací obtíže, syn zkolaboval.
Do IKEM se malý Adam dostal až ve chvíli, kdy už mu selhávala játra. Nejprve navštívili jiné dvě nemocnice, kde jim ale ohledně zdravotních vyhlídek nedali pozitivní zprávy. Podobné to bylo ale rovněž v IKEM.
„V podstatě nás připravovali na to, že to Adam nezvládne. Byly to nejhorší chvíle mého života. Po čtyřech dnech intenzivní léčby ale už doktor projevil mírný optimismus a syn se pak pomalu začal uzdravovat. Dnes mu nic není, je zdravý a sportuje. Ale houby už nikdy jíst nebude,” řekl otec.
Nebezpečné jsou některé druhy muchomůrek, třeba červená nebo tygrovaná. Ta způsobuje například křeče v břiše, zmatenost, závratě, a poruchu vědomí. Toxičtější je pak pavučinec plyšový – v Česku roste jen málo, více se mu daří na Slovensku, v Německu a Polsku.
„Tato otrava je zrádná především proto, že se projevuje až tři dny, ale i tři týdny po požití. Způsobuje poškození ledvin,“ konstatoval Jaroslav Klán, vedoucí Národní referenční laboratoře pro jedovaté houby.
Pomoci může i fotografie
Nejlepší prevencí je všeobecně známý – sbírat jen známé houby. „Amatérští houbaři by neměli sbírat zejména houby s lupeny nebo se spoléhat na aplikace v mobilu. V čem ale může být mobil užitečný, je fotka úlovku,“ uvedla profesorka Daniela Pelclová z Toxikologického informačního střediska (TIS) při Klinice pracovního lékařství 1. LF UK a VFN.
Pokud má totiž mykolog k dispozici fotky z více úhlů a dojde na otravu, mohou lékaři velmi rychle zahájit odpovídající léčbu. Podle ní by také konzumenti hub měli vždy mít k dispozici medicinální uhlí. Lidé by měli také dávat pozor na darované houby: Nakrájené, mražené nebo sušené. I v IKEM se zdravotníci setkali se zimní otravou muchomůrkou zelenou. Pacientka ji měla schovanou v mrazáku.
Otrávit se mohou lidé i jinými houbami, a to nejen jedovatými, ale i běžně jedlými, pokud jsou nevhodně skladované. Bez ohledu na roční období je dobré i pár dnů po snězení hub v případě obtíží lékařům konzumaci hub aktivně nahlásit.
„V případě podezření na otravu by měli lidé hned kontaktovat naše Toxikologické informační středisko, ideálně taky připravit nejen fotky, ale třeba i odkrojky hub, zbytky jídla nebo zvratky, aby bylo možné určit původce otravy,“ doporučila profesorka Pelclová.
Lesní plody za miliardy
Díky účinnější léčbě a časnějším léčebným zásahům se prognóza značně zlepšila – zatímco v letech 1990 až 1991 umírala po otravě houbami čtvrtina pacientů, v letech 2000 až 2004 už jen šest procent lidí a v posledních letech ještě méně.
O Češích se říká, že je národ houbařů. V roce 2023 nasbírali více než 28 tisíc tun lesních plodin v odhadované hodnotě šest miliard korun. Nejčastěji si z lesa podle ministerstva zemědělství odnášeli právě houby.
Oproti dlouhodobému průměru to bylo asi o čtvrtinu lesních plodin méně. Jedna sbírající domácnost za rok našla průměrně šest kilogramů hub, lidé často trhali také borůvky, maliny nebo ostružiny. Aspoň jednou za měsíc do lesa zašlo o deset procent více lidí než v předešlém roce.
