S mladými Čechy se v jejich oblibě sociálních sítí mohou v EU srovnávat pouze Dánové a Chorvati. Poměrně málo jsou mezi mladými sociální sítě v EU rozšířeny ve Francii a Itálii. V těchto zemích je na sociálních sítích aktivní jen 77, resp. 79 procent mladé populace ve věku 16 až 24 let. Průměr za celou EU je pak v příslušném ukazateli 88 procent.
Nepřekvapí naopak, že starší lidé v EU využívají sociální sítě o poznání méně. Jen necelá pětina, přesněji 19 procent, populace EU je na sociálních sítích aktivní. Třeba v Bulharsku je to jenom osm procent. Najít Bulhara důchodového věku, který by byl na sociální sítí, je tak podobně obtížné jako najít mladého Čecha, který na ní není.
Napříč generacemi, ve věkové skupině od 16 do 74 let, v EU využívalo v roce 2018 sociální sítě 56 procent populace. To je markantní nárůst oproti 38procentnímu podílu v roce 2011, kdy se se sběrem příslušných data začalo. Celkově, tedy opět napříč generacemi, jsou sociální sítě využívány v rámci EU nejvíce v Dánsku a Belgii, nejméně pak v již zmíněných Francii a Itálii.
Míra aktivity na sociálních sítích je dána více faktory. Roli hraje přístup k internetu nebo chytrým mobilním telefonům, který je například v Itálii v rámci EU poměrně nízký. Do výsledků ale promlouvají také kulturně-historické faktory, které se promítají třeba do obav ze ztráty soukromí či anonymity. Důležitá je i gramotnost ve využívání moderních informačních a komunikačních technologií, která je obecně vyšší u mladších lidí.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
