Je to klasický generační problém. Jakmile se objeví nějaká „závada“ na počítači, starší lidé si s ním často nevědí rady a obrací se o pomoc na mladší členy rodiny nebo přátele. Výzkum společnosti Kasperky ukázal, že s technologiemi potřebuje pomoc 66 procent Čechů starších 46 let, zatímco u mladší generace (17 až 45 let) to je pouze 38 procent.
A mladší pak kolikrát musejí pomáhat starším, což mnozí berou dost nelibě. Mají totiž dost svých starostí – s budováním kariéry, péčí o svůj domov, se zakládáním a obživou rodiny. Zhruba 80 procent současně cítí vnitřní povinnost svým starším – mnohdy bezradným příbuzným – pomoci. V průzkumu ovšem tři procenta dotázaných uvedla, že se snaží vyhýbat těm členům rodiny, u nichž předpokládají, že je budou žádat o pomoc s IT problémem.
Hlídání dětí coby úplatek
Výrazná většina Čechů starších 45 přitom připouští, že o technologiích moc neví. A přibližně každý druhý z nich už někdy volal svým dětem nebo jiným mladším členům rodiny s prosbou o vzdálenou pomoc s IT. Neuvěřitelných 22 procent dotázaných českých rodičů dokonce uvedlo, že spíše než přítomnost svých dětí postrádají jejich pomoc v oblasti IT.
Někteří z nich (šest procent) navíc někdy použili úplatek v podobě malého dárku nebo nabídky hlídání dětí výměnou za vyřešení potíží s počítačem, mobilem nebo televizí. „Ne všichni vyrostli obklopeni technologiemi, tak jako je to v případě mileniálů. Starší generace proto mívají problémy s chytrými televizemi, mobily nebo online nakupováním,“ řekl Miroslav Kořen, generální ředitel Kaspersky pro východní Evropu.
Častá pomoc s technickými zádrhely dokonce ovlivňuje i zvyklosti při obdarovávání svých blízkých. Průzkum totiž ukázal, že deset procent mladých svým rodičům raději nedává žádné digitální vymoženosti, protože by je následně museli sami zprovoznit a naučit matku s otcem používat.
„Dříve narození lidé se množstvím technologických novinek a jejich možnostmi mohou cítit zahlcení, zmatení a často mívají strach, že je někdo jejich prostřednictvím okrade či zneužije jejich data. V tu chvíli musí na scénu nastoupit mladí lidé, kteří jim v této oblasti pomohou,“ konstatovala britská psychoterapeutka Kathleen Saxton.
Nízká digitální gramotnost
To, že starší lidé patří mezi „ohrožené“ skupiny, dokazuje i loňský průzkum, který uskutečnila agentura STEM/MARK spolu s Českou televizí. Byl zaměřen na takzvanou digitální gramotnost. Průzkum ukázal, že tyto dovednosti nejsou v Česku na příliš vysoké úrovni. Naměřená úroveň dosáhla úrovně 39 bodů ze 100.
Populace se podle dosaženého skóre dělí do tří kategorií – střední úrovně mediální gramotnosti dosahuje zhruba polovina populace, nízké a vysoké úrovně pak v obou případech čtvrtina. Nízkou mediální gramotnost přitom vykazují lidé, kteří nemají maturitu (38 procent), ženy (32 procent) a osoby starší 60 let (36 procent).
Pro srovnání: Podle loňského průzkumu Evropské komise nemá ani základní digitální gramotnost 169 milionů Evropanů ve věku 16 až 74 let, tedy téměř polovina (44 %).
