„Přece své narozeniny! Seděli jsme spolu čtyři roky v jedné lavici a ty se nepamatuješ, že mám narozky na Valentýna?“ podivil se oslovený. „Ne, Davide, fakt ne, tehdy se totiž Valentýn ještě neslavil,“ zaslechl jsem jako další ve frontě krátký rozhovor typických „Husákových dětí“.
Když jsme se pak s tím druhým mužem dali při konzumaci chlebíčku do řeči, vybavil si, že v polovině 80. let fakt netušil, že nějaký svátek Svatého Valentýna existuje: „Tehdy jsme se s kamarády ve studentské kapele pokoušeli hrát – a taky překládat – písně Beatles, měli jsme jen slovníky, a v jejich songu „Až mi bude 64“ (When I’m 64), jsme narazili na takový překladatelský oříšek.“
„Beatles zpívali „Will you still be sending me a Valentine“, což jsme tehdy v kontextu dalšího obsahu textu písně, tedy otázku na posílání přání k narozeninám a lahvi vína, nepochopili, protože jsme pochopitelně neznali angloamerické reálie. A mysleli jsme si naivně, že jde o nějakou slečnu jménem Valentýna,“ dodal s vysvětlením, že tehdy nebylo koho se zeptat, natož Googlu.
Předchozí příběh budiž dokumentací toho, že Svatý Valentýn je v Česku ryze importovaným svátkem po roce 1989, a zároveň toho, že ještě v 60. letech stačilo poslat „valetýnku“, tedy přáníčko. Jenže od dob největší slávy liverpoolské čtveřice se svátek zamilovaných výrazně zkomercionalizoval a lidé po celém světě utrácejí peníze za to, aby své drahé polovičce „dokázali“, že ji stále mají rádi.
Jak moc Valentýn v soudobém Česku zakořenil, popsal redakci FAEI.cz hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda: „Obliba Valentýna roste v Česku v uplynulých deseti letech zhruba třikrát rychleji než ve světě. Alespoň tedy po přihlédnutí k růstu valentýnských výdajů v ČR a ve světě. Češi za posledních deset let navýšili své valentýnské výdaje o zhruba 550 procent, zatímco ve světě činilo navýšení 180 procent.“
Kovanda se odvolává na aktuální edici každoroční studie Mastercard Love Index, z níž vyplývá, že za Valentýna letos lidé v Česku dají 2,3 miliardy korun, ale mnozí jeho oslavu kvůli drahotě vypustí. Podle ekonoma je ovšem třeba také vzít v potaz odlišné cenové hladiny v Česku a v zahraničí, odlišnou cenovou strukturu, jiné valentýnské zvyklosti, podíl populace, který Valentýna v dané zemi slaví, apod.
„Podle předloňského výzkumu společnosti Picodi Valentýna u nás alespoň nějakou formou slaví asi 62 procent Čechů. Nejvíce oblíbený je přitom mezi zástupci mladší generace ve věku 18 až 26 let,“ informoval naši redakci Tomáš Knop, ředitel Galerie Vaňkovka Brno. Za jeden dárek podle průzkumu utratí průměrný Čech přibližně 850 korun. O něco více za něj zaplatí muži.
„Letos lze na základě dat z minulých let předpokládat, že muži za dárky na Valentýna utratí v průměru zhruba 980 korun, ženy zase průměrně lehce před 800 korun,“ dodal Lukáš Kovanda s odvoláním na výpočet příslušných průzkumů ohledně valentýnských výdajů Čechů v minulých letech, zohledňující vývoj cenové hladiny, maloobchodních tržeb a nálady spotřebitelů v uplynulých měsících.
Data největšího poskytovatele platebních služeb a technologií na světě, společnosti Global Payments, pak ukazují, že se průměrná částka za tuzemský nákup v prvním únorovém týdnu pohybovala okolo 2 250 korun. „Celkový objem plateb ve stejném období pak skrze naše terminály přesáhl částku 326 milionů korun, což je velmi podobný výsledek jako loni,“ informoval ekonom firmy Ondřej Stříbrský.
„V předpandemické době slavila Valentýna zhruba čtvrtina populace ČR starší patnácti lety, tedy necelé 2,3 milionu lidí,“ kontruje ekonom Kovanda 62 procentům populace průzkumu společnosti Picodi. V Česku podle něj Valentýna slaví zejména mladší věkové skupiny. V některých z těchto skupin vzrostly výdaje na Valentýna od roku 2015 na zhruba dvojnásobek.
K nejoblíbenějším valentýnským dárkům, které lidé v ČR pořizují on-line, patří poukazy na pobyt, masáže a dále dárky, jako jsou květiny, čokolády či upomínkové předměty, vyplývá z prodejních dat slevového portálu Slevomat. Například počet nákupů květin za poledních deset let stoupl v Česku o přibližně 1 800 procent, vyplývá z Mastercard Love Indexu.
Za květinu, tedy nejrozšířenější formu vyznání lásky, letos Češi zaplatí v porovnání s minulými roky třikrát až pětkrát tolik. „Důvodem není jenom obvyklý růst cen květin během svátku zamilovaných, ale i vývoj cen energií,“ vysvětlil naší redakci Jiří Hemerle, zakladatel a šéf on-line květinářství Florea.cz.
Absolutně nejoblíbenější valentýnskou růží je podle něj odrůda Red Eagle. Ta ale letos v květinářstvích bude chybět. Jediným pěstitelem této odrůdy je nizozemská firma Arend Roses, která existuje od roku 1976, ale loni oznámila, že kvůli vysokým cenám energií přerušuje pěstování s tím, že produkci letos na jaře opět obnoví. To se ale podle Hemerleho zatím nestalo.
Obecně platilo, že během Valentýna ceny květin rostly na dvojnásobek, nyní se ke zdražování připojily i ceny energií. Zimní nárůst cen květin, jak vysvětlil Hemerle, nesouvisí jen s valentýnskou poptávkou, ale týká se všech druhů, které k pěstování v Evropě potřebují teplo: „Například chryzantémy oproti loňsku zdražily pětinásobně.“
„Někteří pěstitelé omezili teplotu ve svých sklenících, nebo zmenšili plochu, na které květiny pěstují, takže letos vyroste méně květin. To všechno převis poptávky nad nabídkou ještě prohlubuje,“ uvedl Hemerle. Hit nizozemského pěstitele růží letos nahradí další žádané odrůdy: Růže Ever Red s obřím květem a Red Torch a Rhodoss pocházející z farem v Keni.
