Hejna much poletují v zemědělských staveních především v letních měsících. Způsobují, že jsou zvířata neklidná, přenášejí různé choroby a podepisují se právě i na nižší dojivosti. Cílem biologické ochrany, která se používá zejména v zahraničí, je zastavit vývoj much a nedopustit, aby se přemnožily.
Vosičky aktivně vyhledávají kukly mouchy domácí, případně bodalky stájové, do kterých nakladou svá vajíčka. Z nich se pak vylíhnou larvy, které následně zahubí svého hostitele. Jedna samička vosičky přitom naklade 16 až 20 vajíček za den. Tento postup se už osvědčil v chovu prasat.
„Nejdůležitější je vždy včas začít, protože systém zabraňuje rozvoji much už v počátku. V okamžiku, kdy jsou všude hejna much, už je tento systém zbytečný,“ řekl proděkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity Daniel Falta, který tuto metodu testuje už několik let.
Miliardové ztráty
Že jde o vážný problém, dokazuje mimo jiné to, že ve Spojených státech nebo v Anglii a jejich koloniích řešili tento problém už před válkou. Podle serveru Stajebezmuch.cz už v roce 1925 američtí autoři popisují pokus, kdy při vypuštění většího počtu much ve stáji klesla produkce mléka o téměř 1,5 kilogramu za den a jeho tučnost klesla o zhruba 0,65 procent.
Když o několik desetiletí později zkoumali američtí experti situaci v chovech, kde se podařilo hejna mech omezit, zjistili, že se produkce mléka zvýšila o přibližně 0,5 až 1,4 kilogramu za den, tedy mezi 10 až 20 procenty. „Celkově jsou ztráty u skotu v souvislosti s mouchami spočítány na zhruba 2,2 miliardy amerických dolarů ročně,“ uvedl server.
Na českých farmách se systém biologické ochrany rozvíjí od roku 2015 díky speciální dotaci z Programu rozvoje venkova. Zatím si tuto metodu zvolilo jen několik desítek zemědělců, ostatní zůstávají u chemických prostředků.
Účinnost přes 90 procent
V současnosti se ale zvyšují nároky na toxickou nezávadnost potravin včetně mléka, takže chemické prostředky mohou být problematické. „Systém založený na aplikaci přirozených antagonistů much je proto jednou z možností, jak tyto nároky splnit,“ uvedl Daniel Falta z Mendelovy univerzity.
Podle něj se metoda stále vylepšuje a její účinnost je přes 90 procent. Nejlépe funguje tam, kde ji vědci vyladí přímo na konkrétní podmínky. Kromě aplikace vosiček, jejichž akční rádius je asi deset metrů čtverečních, doporučují odborníci i prevenci, jako je odstranění exkrementů, znečištěného či nespotřebovaného krmiva, nebo stojaté vody.
„Kromě dojeného skotu, ustájeného celoročně ve vzdušných stájích se systém biologické ochrany osvědčil rovněž v chovech prasat, kde bývají rovněž obrovské problémy s mouchami,“ poznamenal Falta. Podle něj si stále více farmářů uvědomuje, jaké ekonomické ztráty mohou přemnožené mouchy způsobit.
