Jasná je situace ohledně docházky do předškolního zařízení. Při zápisu do mateřské školy je nutné doložit, že je dítě očkované, případně je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkovaní podrobit kvůli kontraindikaci.
1. Podmínky účasti dětí na akcích definuje zákon o ochraně zdraví, který před pěti lety prošel úpravou.
2. Pokud je pobyt organizován jako zotavovací akce, je vyžadováno očkování. Na školu v přírodě může jet i neočkované dítě.
3. Zákon jasně nedefinuje, jak přesně od sebe obě akce odlišit a kdy je vedení školy povinno požadovat doklad o očkování a kdy se jej naopak domáhat nesmí.
Toto potvrzení vystavují praktičtí lékaři pro děti a dorost. V současné době má platnost dva roky od data vydání, ale v rámci snižování byrokracie ve zdravotnických službách by měla být jeho platnost v budoucnu neomezená. Informaci nemusejí nedokládat rodiče dětí, pro něž je předškolní vzdělávání povinné. Jinými slovy – děti, které jsou od školního roku 2025/26 předškoláky a absolvují tedy povinnou předškolní přípravu, nemusely u květnového zápisu dokládat, že jsou očkované. Stejná logika platí i pro školní vzdělávání – vzhledem k povinné školní docházce není očkování pro přijetí do školy relevantní podmínkou.
Změna prošla bez povšimnutí
Kdy je však přítomnost neočkovaných dětí třeba řešit, jsou školní výlety, školy v přírodě a zotavovací akce, na něž tisíce dětí v závěru školního roku vyrazí. Pravidla účasti se řídí zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.
Ačkoli původní zákon prošel novelizací již před pěti lety, řada škol změnu registruje až v poslední době. Důvod je jednoduchý – úprava proběhla v době covidové pandemie, během níž školy na žádné akce nevyjížděly, a proto nevzbudila větší ohlas. Zároveň je na vině i nejasné znění zákona, v jehož výkladu nejsou jednotné ani kontrolní orgány, tedy hygienické stanice.
Kdo se smí zúčastnit?
Zachována zůstala definice zotavovací akce, která je „organizovaným pobytem třiceti a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než pět dní“. Jejím účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti.
Samostatnou kategorií je pak škola v přírodě, která však až do 1. května 2020 legislativně nijak definována nebyla. Nyní se v ustanovení § 8 můžeme dočíst, že školou v přírodě se rozumí „zotavovací pobyt bez přerušení vzdělávání dětí mateřské školy nebo žáků základní školy, který organizuje mateřská nebo základní škola“.
Zotavovací akce se podle původní úpravy smělo účastnit jen dítě, které:
a) Je zdravotně způsobilé k účasti na ní a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním, nebo má doklad, že je proti nákaze imunní, nebo nemůže být očkováno pro trvalou kontraindikaci,
b) nejeví známky akutního onemocnění,
c) ve 14 kalendářních dnech před odjezdem nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním, nebo podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření.
Jestliže škola pořádala pobyt splňující všechny podmínky zotavovací akce (tedy pobyt delší než pět dní, účast více 30 a více dětí mladších 15 let, pozn. aut.) bylo nezbytné, aby dítě splňovalo podmínku očkování, případně disponovalo dokladem, že je proti nákaze imunní či se mu nemůže podrobit pro trvalou kontraindikaci.
Pokud některá z uvedených podmínek splněna nebyla, pak se takového pobytu neočkované dítě zúčastnit nemohlo. Stejné podmínky platí pro zotavovací akce i dnes. Pokud by organizátor zotavovací akce přijal i dítě, které povinným očkováním neprošlo, vystavuje se riziku sankcí.
Na školu v přírodě bez očkování
Zásadní průlom přinesla novela pro podmínky účasti na školách v přírodě. Důvodem byl zejména názor, že není nutné nijak omezovat styk dětí, které spolu sedí celý rok v jedné třídě. Povinnost očkování pro účast dítěte zcela vypustila a požaduje pouze, aby dítě, které se má školy v přírodě na dobu delší než pět dní zúčastnit:
a) Bylo k účasti zdravotně způsobilé,
b) nejevilo známky akutního onemocnění,
c) ve 14 kalendářních dnech před odjezdem nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním, nebo podezřelou z nákazy, ani mu není nařízeno karanténní opatření.
Jestliže škola svou akci prezentuje jako školu v přírodě, můžete požádat lékaře o vystavení potvrzení zdravotní způsobilosti, v níž ovšem neuvede informaci, zda je vaše dítě očkováno. Dítě bude mít doklad, že je pro pobyt způsobilé, ale nikdo nebude zkoumat jako proočkovanost.
Co to vlastně pořádáme?
Je zjevné, že školy v přírodě mohou pořádat jen mateřské či základní školy. Například pro pořadatele letních dětských táborů se tedy v požadavcích nic nezměnilo – v jejich případě jde o zotavovací akci a jestliže jsou splněny podmínky pro počet a věk dětí a délku pobytu, očkování je neopominutelnou podmínkou účasti dítěte.
Jak však mají rozhodnout školy, zda je jimi pořádaný pobyt zotavovací akcí, či školou v přírodě? Jak má vedení školy jasně rozlišit, jak pořádaný výjezd definovat?
A zde se dostáváme k problému z úvodu textu. Autorka se v poslední době setkala se situací, kdy třináctileté dítě chtělo odjet se školou na poznávací zájezd. Škola ho odmítla vzít, neboť jde o dítě neočkované.
Matka dítěte se proto obrátila na Krajskou hygienickou službu (KHS) pro Středočeský kraj s dotazem, jestli je škola oprávněna účast jejího dítěte zamítnout. Úřad zaslal vyjádření, z nějž plyne, že pokud je akce pořádána během školního roku, tedy místo pravidelné výuky, jde v každém případě o školu v přírodě, protože škola není oprávněna během školního roku pořádat místo výuky zotavovací akce.
Problém však je, že zákon nikde výslovně neuvádí, že by se jakýkoli výjezd pořádaný ve školním roce automaticky stával školou v přírodě a zotavovací akcí by se nazývat nemohl.
Z definice nijak neplyne, že by zotavovací akce nemohla být pořádána ve školním roce, neboť její konání není nijak časově omezeno či ohraničeno a je tedy na jejím pořadateli, jak výjezd, v souladu v platnými podmínkami, označí.
I z výkladu Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje pro web Rozalio vyplývá: „To, co škola nahlásí, tím se KHS řídí.“ Samozřejmě až do momentu, kdy by při místním šetření zjistila, že akce byla ohlášena chybným způsobem.
Kvůli vágní informaci v zákoně se tak rodiče i vedení škol dostávají do nepříjemných situací a zbytečných sporů, neboť je zjevné, že původní záměr zjednodušit podmínky konání školních akcí se kvůli nejasné formulaci zákona minul účinkem.
