Finanční a ekonomické informace (faei.cz) se zúčastnily představení jednotlivých experimentů. O možnost zúčastnit se české mise na ISS projevily mimořádný zájem univerzity, výzkumné ústavy i firmy z celé republiky. Ze 70 návrhů nakonec uspělo třináct.
„Získat kontrakt ESA není otázkou jednoho posouzení, ale celého procesu, který zahrnuje několik kol odborného hodnocení,“ vysvětlil Ondřej Rohlík, manažer programu a delegát za Českou republiku do programové rady ESA pro pilotované lety, mikrogravitaci a průzkum vesmíru.
Na projektech se podílejí experti například z Masarykova onkologického ústavu, ČVUT v Praze, Karlovy univerzity, VUT v Brně, společnosti Biocev, Mendelovy univerzity v Brně nebo Univerzity Palackého v Olomouci.
„České týmy musely prokázat, že jejich experimenty mají vysokou vědeckou hodnotu a zároveň splňují přísné technické i bezpečnostní požadavky,“ dodal Rohlík, podle něhož autoři začali pracovat na prototypech, které bude ESA znovu hodnotit z hlediska možné integrace do systémů ISS.
„Teprve poté vzniknou finální letové kusy určené pro samotnou misi,“ poznamenal Rohlík. Vybrané projekty podle něj reprezentují široké spektrum českého výzkumu – od biomedicíny, nanotechnologii a biochemie až po materiálové inženýrství a vzdělávací aktivity pro školy.
Rakovina i rozmnožování
Mezi schválenými projekty je výzkum chování imunitního systému a nádorového bujení v mikrogravitaci nebo světově první projekt v oblasti nanorobotiky zaměřený na testování mikrorobotů ve vesmíru. Další, pojmenovaný ZOE, se týká schopnosti rozmnožování ve vesmíru.
Odborníci si kladou otázku, jestli je možné, aby se v podmínkách mikrogravitace a kosmické radiace vyvinul plodný jedinec. „Tento projekt může významně přispět k pochopení reprodukční biologie i mimo naši planetu,“ uvádějí autoři, podle nichž se experiment provede na slepičích vejcích.
„I přesto, že bude probíhat na modelu kura domácího, výsledky lze aplikovat i na savce, tedy i člověka. Vědci budou moci na jejich základě a odhalení případných patologií určit, co je potřeba překlenout biotechnologickými metodami a zajistit tak bezproblémový embryonální vývoj vedoucí k vývoji pohlavně plodného jedince.“
Další projekt označený jako PUMR-B se zase týká pěstování rostlin mimo naši planetu. „Jeho cílem je detailně prostudovat fyziologické a molekulární změny, kterými prochází ječmen jarní při růstu v prostředí mikrogravitace,“ konstatuje se v popisu.
Tento experiment může pomoci při šlechtění odolnějších odrůd ječmene vůči suchu a horku, protože mikrogravitace působí jako silný stresor. Smyslem projektu CANDER je zase predikce rakoviny ještě před tím, než se objeví příznaky.
„Experiment představuje unikátní propojení kosmické medicíny a molekulární onkologie,“ uvádí se v popisu projektu. „Zjištěné výsledky budou mít význam nejen pro budoucí kosmické lety, ale i pro běžnou medicínu.“
Česká cesta do vesmíru
Na podporu těchto projektů vznikla i celonárodní iniciativa Česká cesta do vesmíru, která spojuje vědu, vzdělávání a průmysl a posiluje české zapojení do kosmických aktivit. Projekt zahrnuje také přípravu mise českého astronauta Aleše Svobody.
Ten vědecké experimenty chápe také jako výsledek nasazení lidí, kteří stojí za českou vědou. „Bude pro mě čest nést výsledky práce našich vědců na palubu ISS a přispět tak k výzkumu, který může mít konkrétní přínos pro budoucí mise i pro život na Zemi,“ řekl Svoboda, který se právě připravuje ve středisku ESA v Kolíně nad Rýnem.
Podle končícího ministra dopravy Martina Kupky (ODS) má česká mise vedle vědeckého přínosu také výrazný vzdělávací rozměr. „Ve Švédsku nebo Polsku po oznámení mise jejich astronautů vzrostl počet přihlášek na technické univerzity o desítky procent,“ řekl Kupka.
Česká mise má podle něj podobný potenciál. „Může ukázat mladým lidem, že věda a technologie mají smysl, a že i z České republiky se dá dělat výzkum s globálním dopadem,“ uvedl Kupka, podle něhož z toho může těžit celý český průmysl.
