Státní důchod se skládá ze dvou částí – základní výměry shodné pro všechny a procentní výměry, která se odvíjí od osobního vyměřovacího základu a získané doby pojištění. U OSVČ nevstupují do výpočtu faktury ani tržby, ale vyměřovací základy evidované u ČSSZ.
Ty vycházejí zejména z toho, co OSVČ uvedla v každoročním přehledu a z čeho skutečně platila sociální pojištění. Vyměřovací základ OSVČ je standardně 50 procent daňového základu (zisku), s možností zvolit si vyšší než minimální základ a doplatit pojistné.
Na konečném čísle se dále projeví redukční hranice a indexace historických příjmů, takže „papírově“ stejné mzdy či zisky z různých let mají jinou váhu. Kdo dlouhodobě platí jen minimum, bude mít částku procentní výměry zákonitě nízkou – bez ohledu na to, jak vysoké měl tržby.
Pro starobní důchod musíte splnit věk a potřebnou dobu pojištění. Počítá se stejně pro OSVČ i zaměstnance a zahrnuje odvodové období i vybrané náhradní doby. Pokud doba chybí, ČSSZ důchod nepřizná a je nutné dál být pojištěný nebo doplatit tam, kde to zákon umožňuje. Podívejme se na sedm nejčastějších mýtů.
1. Důchod OSVČ se odvíjí od zisku nebo tržeb
Neodvíjí. Rozhoduje jen vyměřovací základ vedený u ČSSZ, tedy částka, z níž OSVČ skutečně zaplatila pojistné. Proto může mít někdo s vysokými tržbami a nízkými odvody výrazně nižší důchod než zaměstnanec s nižší mzdou. Pokud OSVČ jede na vysoké paušály a platí minimum, projeví se to v důchodu výrazně.
2. Klíčové jsou poslední roky před důchodem
Nejsou. Výše penze se počítá z dlouhého rozhodného období, nejen z posledních let. Zohledňují se vyměřovací základy od roku určeného zákonem až do roku před přiznáním důchodu po přepočtech a redukcích. Navýšení odvodů krátce před důchodem výsledek zásadně nezmění. Rozhoduje dlouhodobě vyšší placený základ.
3. Vedlejší činnost se počítá automaticky
Nepočítá. Účast na důchodovém pojištění vzniká jen při dosažení rozhodné částky a zaplacení pojistného. Kdo má nízký zisk a pojistné neplatí, tomu se tato doba do důchodu nezapočte. Mnoho OSVČ si myslí, že „vedlejšák“ běží sám, ale bez odvodů se nepočítá a může chybět potřebná doba pojištění. Vyplatí se hlídat, zda se doba opravdu nabírá a případně zvážit dobrovolné placení.
Psali jsme
Budou mít živnostníci po zvýšení odvodů také vyšší důchody, nebo si přilepší hlavně stát?
4. Paušální daň automaticky snižuje penzi
Nesnižuje. Rozhoduje výše sociální části paušálu, která určuje vyměřovací základ. Nižší pásma odpovídají spíše minimům, ale není to povinné. Kdo má vyšší příjmy, může přejít do vyššího pásma nebo mimo paušální režim a zvýšit si pojistné. Podstatné je vědět, jak se konkrétní platby zapisují u ČSSZ.
5. Stačí platit minimum a stát to dorovná
Nestačí. Minimální zálohy znamenají minimální vyměřovací základ a nízkou procentní výměru důchodu. Základní výměra je stejná pro všechny, ale rozdíl dělá procentní část, kterou si OSVČ s minimy nevytvoří. Kdo chce mít v penzi jistotu, musí platit víc a zároveň si tvořit vlastní dlouhodobé úspory mimo první pilíř.
6. Zálohy jsou formalita a doplatek nic nezmění
Doplatek mění hodně. Při ročním přehledu může OSVČ zvolit vyšší vyměřovací základ a doplatit pojistné, čímž si zvýší budoucí důchod. Staré roky ale nejde navyšovat zpětně podle libovůle. Je třeba plánovat odvody během roku, ne až na poslední chvíli.
7. Doby bez odvodů lze zpětně dokoupit kdykoli
Nelze. Dobrovolné pojištění má úzká pravidla a neumožňuje doplatit libovolné roky bez odvodů. Lze doplatit jen vybrané doby stanovené zákonem. Uzavřené roky ani vyměřovací základy zpětně navýšit nejde. Chybějící doba může ohrozit i samotný nárok na důchod.
Jak si pohlídat budoucí penzi?
Základ je kontrola údajů u ČSSZ a průběžné plánování. Hlídejte si evidované doby pojištění i vyměřovací základy a včas řešte mezery, například roky vedlejší činnosti bez odvodů. Sledujete, zda se vám vyplatí paušální daň, nebo klasické odvody.
Jednou ročně si vyžádejte informativní list důchodového pojištění a zkontrolujete chybějící doby. U ročního přehledu zvažte navýšení vyměřovacího základu nad minimum. Budujte doplňkové úspory nezávislé na státu. U vedlejší činnosti sledujte rozhodnou částku. Při přerušení podnikání řešte, aby nevznikaly nepojištěné roky.
Autor je hlavní analytik serveru Banky.cz
(Redakčně upraveno)
