Budou mít živnostníci po zvýšení odvodů také vyšší důchody, nebo si přilepší hlavně stát?

Analýza
V souvislosti s navrhovanými úpravami důchodového systému se stále častěji hovoří o tom, že odvody na pojistném na sociální zabezpečení u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) jsou výrazně nižší než u zaměstnanců (ovšem včetně jejich zaměstnavatelů, pozn. aut.). A že zaměstnanci na živnostníky vlastně doplácejí.
Všechny argumenty a na nich postavené návrhy na změny minimálních odvodů pojistného na důchodové pojištění odvíjejí z představy nebo předpokladu, že OSVČ podniká nepřetržitě od zahájení své výdělečné činnosti a po celou dobu odvádí minimální pojistné. Ilustrační foto: Pixabay.com

Také se uvádí, že OSVČ budou mít při aktuálním nastavení velmi nízké starobní důchody. Všechny argumenty a na nich postavené návrhy na změny minimálních odvodů se ale odvíjejí z představy, že OSVČ podniká a odvádí minimální pojistné celoživotně. To je ale v reálném životě silně zavádějící.

Osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), pro které je podnikání hlavní výdělečnou činností, je v současnosti bezmála 650 tisíc. Téměř dvě třetiny (cca 400 tis.) OSVČ na hlavní činnost odvádí jen minimální zákonem stanovené pojistné, které v roce 2023 činí 2 944 korun měsíčně.

Shoda, jakou formou a o kolik zvýšit povinné minimální odvody na sociální zabezpečení u OSVČ, zatím ještě není a stále padají další návrhy. Uvažuje se o možnosti zvýšit minimální pojistné tak, aby se namísto z 25 procent počítalo ze 40 procent průměrné hrubé mzdy.

Posledním návrhem ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je dokonce postupné zvyšování základu pro výpočet minimálních záloh až do výše minimální mzdy. Ta letos činí 17 300 korun. Znamenalo by to zvýšení minimálních odvodů na 5 052 korun, tedy o 72 procent, neboť základnou pro tyto odvody je nyní minimální vyměřovací základ ve výši 10 081 korun.

PSALI JSME:
Filip Pertold a jeho pohádka o zlých živnostnících

Pokud skutečně 400 tisíc OSVČ odvádí minimální pojistné, tak poslední návrh by znamenal příjem do státní kasy přibližně deset miliard korun ročně.

Aby zvýšené odvody nepostihly jen OSVČ, které odvádí minimální pojistné, ale také ostatní živnostníky, navrhuje MPSV zvýšit vyměřovací základ OSVČ z 50 procent zisku na 70 procent, samozřejmě nejméně ve výši nově navrhované minimální zálohy spočítané z aktuální minimální mzdy.

Tímto se zdá být zvýšení příjmů do důchodového systému vyřešené. Zda to bude znamenat i zvýšení důchodů OSVČ pro zajištění důstojnějšího života v penzi, není jasné.

Problémem je to, že se všechny argumenty a na nich postavené návrhy na změny minimálních odvodů pojistného na důchodové pojištění odvíjejí z představy nebo předpokladu, že OSVČ podniká nepřetržitě od zahájení své výdělečné činnosti a po celou dobu odvádí minimální pojistné. To je ale silně zidealizovaný scénář. Život píše zcela jiné příběhy.

PSALI JSME:
Stát by měl legalizovat švarcsystém. A zpytovat svědomí

Většinou se setkáváme s případy, kdy člověk nejdříve pracoval jako zaměstnanec, u kterého odvody na sociální zabezpečení jsou vysoké a z více než tří čtvrtin je odvádí zaměstnavatel. Z tohoto období si většinou odnáší základ dobrého státního důchodu.

Pak začíná podnikat a díky nízkým odvodům na důchodové pojištění si začíná „ředit“ tzv. osobní vyměřovací základ, což je jednoduše řečeno průměrný měsíční hrubý příjem za dosavadní výdělečnou činnost přepočítaný na úroveň dnešních příjmů. Následuje zase zaměstnání a pak třeba zase podnikání. Situace se mění a s ní se mění také částka, kterou si člověk odvádí na důchodové pojištění.

Poněvadž výše starobního důchodu se počítá z příjmů za celý aktivní život, konkrétně z tzv. rozhodného období, které může trvat více než 40 nebo 45 let, nemusí znamenat současné minimální odvody OSVČ s podobnou historií výrazně nižší důchod. A navrhované zákonné minimální pojistné nebo i dobrovolné zvýšení pojistného nemusí vést k žádanému zvýšení starobního důchodu.

Proč? Vychází to z metodiky výpočtu výše starobního důchodu danou zákonem o důchodovém pojištění. Starobní důchod je součtem dvou složek: Základní výměry a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a v roce 2023 činí 4 040 Kč. Procentní (zásluhová) výměra závisí na dvou proměnných. Tou první je doba pojištění (odpracované roky) a tou druhou výše příjmů.

PSALI JSME:
Experti: Zvýšení odvodů živnostníků rozpočet nezachrání

Průměrná měsíční výše příjmů přepočtených na současnou hodnotu koruny za celou dobu produktivního života se nazývá osobní vyměřovací základ. Ten se dále upraví redukcí (snížením) na tzv. výpočtový základ, čímž se podle principu solidarity snižují rozdíly mezi budoucími důchodci s předchozími nízkými a vysokými příjmy.

Snížení se provádí pomocí dvou redukčních hranic. Osobní vyměřovací základ se do výše první redukční hranice, která je letos 17 743 korun, neredukuje (započítává se plně), mezi první a druhou redukční hranicí (161 296 Kč v roce 2023) se redukuje na 26 procent a nad druhou redukční hranici se již nezohledňuje.

Podstatné je to, že se z příjmů až do výše druhé redukční hranice odvádí plné pojistné na důchodové pojištění, bez ohledu na redukci. Konečná výše procentní výměry se vypočte vynásobením výpočtového základu počtem let doby pojištění.

Z daného způsobu výpočtu starobního důchodu plyne, že pro jeho výši není rozhodující, jaké příjmy, ze kterých odvádím pojistné na důchodové pojištění, mám dnes, ale jaké průměrné výše příjmů, tzn. osobního vyměřovacího základu, dosáhnu při vzniku nároku na výplatu starobního důchodu.

PSALI JSME:
Stát porušuje zákon vůči desítkám tisíc nových důchodců. Jsem jedním z nich

Teprve tento konečný osobní vyměřovací základ se bude redukovat na výpočtový základ. A v tom spočívají problémy při hodnocení dnešních OSVČ z hlediska často zmiňovaných „férových“ a „neférových“ odvodů na důchodové pojištění.

Velmi často se dnes hovoří o tom, že státní důchody jsou a budou nízké a že je nutné, abychom si na důchod spořili sami. To je víceméně pravda, ovšem chybou by bylo, kdybychom se naivně snažili soukromým spořením nahradit důchody vyplácené z důchodového pojištění. Zodpovědné zabezpečení na stáří se skládá z obou těchto složek.

Pokud jde o soukromé spoření, tak zůstává většinou u slov. Úspory na důchod většiny dnešních lidí v aktivním věku jsou nízké, a situaci budoucích důchodců významně nezlepší. OSVČ nebudou výjimkou. Zejména právě pro OSVČ by mělo být snahou získat co nejvyšší důchod od státu při zachování efektivity vynaložených nákladů na pojistné.

PSALI JSME:
Kdy už vám konečně začne chodit důchod? Zeptejte se přímo ministra

Toho lze dosáhnout výší osobního vyměřovacího základu, který nepřekročí první redukční hranici, ovšem bude se jí co nejvíce přibližovat. Tato „taktika“ by dnes představovala starobní důchod okolo 16 tisíc korun – při době pojištění 46 let a splnění některých dalších podmínek.

OSVČ měly možnost si nad rámec minimální povinnosti samy určit výši vyměřovacího základu a z něj odvádět důchodové pojištění. Zvýšením pojistného mohly dosáhnout vyšší důchod nejen starobní ale v případě nepříznivé situace také invalidní nebo pozůstalostní (vdovský, vdovecký a sirotčí) pro své blízké.

Bylo to z hlediska výše důchodu zajímavé především tím, že využití této možnosti neznamenalo zvýšení daní z příjmů a zdravotního pojištění. Tuto úsporu mohly OSVČ využít na posílení soukromého spoření.

PSALI JSME:
Skoro polovina Čechů chce jít do důchodu dřív, ale není na to finančně připravena

Jak se ukazuje, tato možnost jim brzy skončí, pokud budou – a je téměř jisté, že budou – schváleny výše uvedené nebo podobné návrhy MPSV. Je zřejmé, že tato navrhovaná opatření zvýší především příjmy do státní kasy, zatímco životní úroveň budoucích důchodců z řad OSVČ zlepší nepodstatně nebo ji dokonce zhorší.

Přesto nebo právě proto by si měly všechny OSVČ, kterých je dnes požehnaně, udělat nebo lépe nechat zpracovat důslednou inventuru stavu svého důchodového pojištění.

Cílem je odstranit eventuální nedostatky, vyvarovat se do budoucna možných dalších chyb a dozvědět se, jak se bude dále výše jejich konečného starobního důchodu vyvíjet a kolik a jak si budou muset sami dospořit k naplnění svých představ o vlastním životě v penzi.

Autor je specialista na státní důchodové zabezpečení ve společnosti Freedom Financial Services
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Důchodci bez důchodu. Přibývá seniorů bez nároku na penzi

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Podnikání

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.