Nominálně nejvíce přidáno dostali zaměstnanci v energetice a bankovnictví a finančnictví, ani růst mezd v těchto odvětvích ale v průměru inflaci neporazil. Příslušná odvětví těží z prostředí vysokých cen energií a poměrně vysokých úrokových sazeb.
Část souvisejících zisků loni firmy a podniky daných odvětví rozdělily mezi zaměstnance, včetně bonusů a mimořádných odměn konce roku. Například zaměstnanci ČEZ dostali za listopad mimořádnou odměnu vy výši 30 tisíc korun. Dalších 30 tisíc korun pak dostali za letošní leden.
Naopak poměrně málo přidáno, pokud vůbec, dostali loni zaměstnanci těch segmentů, které jsou ve vysoké míře placeny z veřejných rozpočtů, jako je zdravotnictví, školství nebo sociální péče. Zde se projevily úsporné kroky, které v porovnání se předchozí vládou provedla loni vláda stávající.
S propadem reálných mezd je v průměru třeba počítat i letos. Mzdy nominálně prostou o 7,6 procenta, zatímco oproti loňsku klesne inflace, ač zůstane nadále vysoká, na úrovni 10,5 procenta. Mzdy tak reálně klesnou o 2,9 procenta, což bude druhý nejhlubší propad v historii, právě po loňsku.
Za současným propadem životní úrovně Čechů stojí nejvýraznější inflace od první poloviny 90. let, kterou není s to růst nominálních mezd ani vzdáleně s to dorovnat, a to ani v podmínkách stále poměrně nízké míry nezaměstnanosti, nejnižší v zemích EU i OECD.
Přes rekordní loňský propad reálného výdělku, na něj naváže mírnější pokles letošní, se po drtivou většinu roků uplynulého třicetiletého období reálné výdělky lidí v Česku zvyšovaly.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
