Velmi slušný listopadový meziměsíční výkon tuzemského průmyslu je ale třeba posuzovat v kontextu slabého výkonu za říjen 2022, kdy se výroba naopak meziměsíčně propadla o 3,7 procenta. Tržní očekávání počítala s meziročním poklesem průmyslové výroby o 1,5 procenta.
Vykázaný mírný meziroční růst byl tažen výrobou motorových vozidel a s ní navázanými obory, zatímco řada jiných odvětví zpracovatelského průmyslu vykázala pokles. I nadále platí konstatování, že průzkumy z tuzemského průmyslu naznačují, že aktivita v tomto sektoru momentálně klesá, situace ale začíná být méně dramatická než v předchozích měsících.
Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně vzrostla o 0,5 procenta, zatímco finanční trh očekával v průměru pokles o 1,5 procenta. Celkovému výsledku opět výrazně napomohla výroba motorových vozidel, jež vzrostla meziročně o 19,2 procenta díky tomu, jak v automobilkách došlo v průběhu loňského roku v porovnání s rokem 2021 ke zlepšení v dodávkách potřebných dílů.
V roce 2021 automobilky čelily nedostatku čipů, což vedlo k odstávkám výroby, zatímco v roce 2022 se situace v tomto ohledu zlepšila, tento pozitivní srovnávací efekt ale v průběhu loňského závěrečného čtvrtletí již začal vyprchávat.
Dvouciferný meziroční růst hlásí za loňský listopad také výroby počítačů a elektronických a optických přístrojů – o 16,1 procenta, dvoucifernému výsledku se přiblížila také výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení s meziročním růstem 9,6 procenta. Kategorií sama o sobě byla loni v listopadu výroba oděvů s meziročním růstem 22,6 procenta.
Řada jiných odvětví zpracovatelského průmyslu ale loni v listopadu vykázala meziroční pokles výroby. Zvláštní zmínku si zaslouží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s meziročním propadem o 13 procenta, kde se kromě odstávek v jaderných elektrárnách projevilo teplejší počasí a všeobecná snaha chovat se hospodárněji při spotřebě plynu.
Meziměsíčně loni v listopadu průmyslová výroba vzrostla o 3,1 procenta, což ovšem představovalo jen částečnou nápravu prudkého poklesu za loňský říjen, jenž meziměsíčně činil 3,7 procenta. Za pozornost stojí výkyvy ve výrobě motorových vozidel, jež se loni v říjnu meziměsíčně propadla o 9,9 procenta, v listopadu ale následoval prudký meziměsíční růst tempem 15,9 procenta.
Průzkumy PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) již řadu měsíců naznačují pokles aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu. Dle těchto průzkumu na zpracovatelský průmysl nepříznivě dopadá vysoká inflace, jež tlačí dolů poptávku ze strany odběratelů.
Poslední průzkum za loňský prosinec však alespoň hlásí zmírnění tempa poklesu nových objednávek ve zpracovatelském průmyslu eurozóny, z čehož by v prvních měsících letošního roku mohli začít těžit také domácí výrobci.
Zprávy o výkonu tuzemské průmyslové výroby za loňský listopad překonaly v pozitivním smyslu očekávání a meziměsíční růst byl velmi solidní. Lepší výsledky za listopad ovšem přišly po slabším říjnu a při pohledu na meziměsíční výkon jsou patrné výrazné výkyvy v odvětví výroby motorových vozidel.
Nejnovější průzkumy ze zpracovatelského průmyslu napříč Evropou ovšem naznačují zmírňující se pokles nových objednávek, patrné je také zmírňování cenových tlaků v tomto odvětví ekonomiky jak u nás, tak v dalších evropských zemích. Vývoj cen energií a dalších nákladů představuje zranitelné místo jak pro průmysl, tak pro další sektory v ekonomice.
Vývoj v posledních týdnech však naznačuje, že to nejhorší má Evropa snad již za sebou. V prvním pololetí 2023 by se situace ve zpracovatelském průmyslu mohla začít zlepšovat a stabilizovat by se mohla situace i v ekonomice jako celku.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
