Mezi pět nejznámějších typů viru žloutenky dále řadíme typ A, D a E. Liší se způsobem přenosu, průběhem onemocnění i jeho možnými následky. Proti žloutence typu A a B je možné se chránit očkováním. I proto si každoročně připomínáme význam prevence hepatitidy a rizika s tímto onemocněním spojená, přičemž právě na dnešek připadá Světový den hepatitidy.
V České republice se podle údajů WHO nejčastěji vyskytují virové hepatitidy typu A, B a C. Hepatitidy typu B a C mohou přejít do chronického stádia. Chronická forma žloutenky je spojena s rizikem rozvoje jaterní cirhózy a rakoviny jater. Zrádnost této formy onemocnění je především v tom, že často probíhá bez příznaků, a chroničtí nosiči často o svém onemocnění ani nevědí.
Virová hepatitida typu A (VHA), obecně známá jako „nemoc špinavých rukou“, se přenáší fekálně-orální cestou. Z organismu je virus vyloučen stolicí a dál může být přenesen buď infikovanýma rukama, předmětem nebo například kontaminovanými potravinami. Dle odhadů WHO se na celém světě může ročně vyskytnout více než 100 milionů případů infekce virem hepatitidy typu A. (Zdroj: The immunological basis for immunization series. Module 18: Hepatitis A. © 2021 WHO).
Virus hepatitidy typu B i C se šíří stykem s krví, spermatem nebo poševním sekretem nakažené osoby. Možnými způsoby přenosu je nechráněný sexuální styk nebo sdílení injekčních stříkaček s nemocným nebo chronickým nosičem viru. Nakazit se je však možné i na první pohled neškodným použitím zubního kartáčku, při společném použití hygienických potřeb, nebo při tetování či aplikaci piercingu.
Na rozdíl od hepatitidy typu C, proti hepatitidě typu B se můžeme chránit dostupným očkováním. „Většina případů hepatitidy C je klinicky zcela němá, nebo se projevuje jen příznaky nespecifickými, jako jsou únava, nevýrazné tlaky v oblasti jater, zažívací potíže, anebo projevy mimojaterními, které se rutinně nedávají do vztahu s infekcí HCV,“ informoval před časem prof. MUDr. Petr Husa, CSc., přednosta Kliniky infekčních chorob LF MU a FN Brno.
Přestože se má za to, že riziku nákazy žloutenkou se vystavují cestovatelé, kteří cestují do zemí s vysokým výskytem hepatitid, nakazit se můžeme i v běžných dovolenkových destinacích i v rámci Evropy. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v evropském regionu žije přes 13 milionů lidí s chronickou infekcí VHB.
Jen v roce 2019 bylo v Evropské unii, respektive Evropském hospodářském prostoru, bylo podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) hlášeno téměř 30 tisíc případů infekce VHB. Ve 48 procentech šlo o chronické případy. Nejvíce pacientů bylo hlášeno ve věkové skupině 25-44 let. Stejně tak je ale možné nakazit se v Evropě i ostatními typy hepatitidy, včetně VHA a VHC.
Nové případy hepatitidy se opakovaně objevují také v Česku. Například v roce 2021 bylo hlášeno 210 případů VHA, 665 nových případů VHC, 127 nových případů chronické hepatitidy typu B, u které navíc Státní zdravotní ústav uvádí, že počty jsou „podhlášeny“. Ačkoliv se počty u hepatitidy typu A mohou zdát nízké, nesmíme zapomínat, že jsme v tuzemsku svědky opakovaných lokálních epidemií.
Například v roce 1979 se kvůli dovezeným kontaminovaným jahodám z Polska infikovalo více než 40 tisíc lidí. V letech 2016-17 proběhla epidemie v Jihomoravském kraji s více než 450 případy VHA, v roce 2019 pak v Libereckém kraji (více než 120 případů) a další tuzemská epidemie VHA byla hlášena v kraji Jihočeském, kde bylo mezi lety 2020-21 hlášeno více přes dvě stě případů.
