Většina pozitivních prožitků spojených s prací stojí ve stínu pocitů přetížení, tlaku, snížené motivace i zhoršujících se pracovních vztahů. Vyplývá to z dat Barometru zaměstnanců, který uskutečnila společnost Up benefity mezi více než tisícem zaměstnanců po celé České republice. Jako nejkritičtější čeští zaměstnanci vidí změnu objemu práce, nároků a pracovního tlaku.
Téměř každý druhý zaměstnanec (48 %) uvádí, že si v tomto ohledu od roku 2020 pohoršil. Alespoň pocitově beze změny vnímá tento aspekt 35 procent a jen každý desátý pozoruje za poslední roky zlepšení. Ruku v ruce s tím jde pokles pracovní motivace, který na sobě pozoruje více než třetina zaměstnanců, zlepšení motivace za stejné období deklaruje jen 14 procent.
Na celkové pracovní náladě se negativně podepisuje také zhoršené klima na pracovišti. To pociťuje téměř třetina všech dotazovaných zaměstnanců, zatímco zlepšení vztahů s kolegy zaznamenalo jen 14 procent respondentů.
„Tato zjištění by měla být pro zaměstnavatele velkým varováním. Ukazují totiž, že lidský potenciál není neomezený a že bez moderního přístupu k interním vztahům, komunikaci a motivaci zaměstnanců ztratí firmy to nejcennější, co mají.
Pokud totiž lidé necítí smysl, respekt a zapojení, odcházejí. Nejdřív vnitřně, a pak i fyzicky,“ popisuje za Up benefity generální ředitel Stéphane Nicoletti.
Pokud máte zato, že do práce se chodí hlavně kvůli výdělku a vztahy je třeba si budovat jinde, ani v tomto ohledu si čeští zaměstnanci situaci nepochvalují. Sice 21 procent z nich uvádí, že se jejich kupní síla za posledních pět let zvýšila, ale výrazně více (33 %) jich pociťuje zhoršení.
Nepotvrzuje se tak předpoklad, že by vyšší nároky a tlak na pracovní výkon byly vyváženy také vyšším finančním ohodnocením.
Jako problematická se ale ukazuje zejména tzv. emoční výplata. Tímto termínem se označují nefinanční a další nehmotné aspekty pracovního života – například uznání, důvěra, smysluplnost práce, atmosféra na pracovišti či prostor pro vlastní názor.
Potvrzují to i další dílčí body průzkumu, podle nichž se za sledované období spíše zhoršila interní komunikace, a to navzdory technologickým možnostem, které mají zaměstnavatelé k dispozici.
„Zlepšení komunikace je přitom jedním z těch lehčích úkolů, kterým dnes zaměstnavatelé čelí. Připravených moderních komunikačních nástrojů je mnoho, například digitální fotonástěnky, online pochvaly či ankety,“ popisuje Věra Smolíková z Up benefity.
Právě rozvoj digitálních nástrojů pro motivaci a komunikaci hodnotí ze všech změn za posledních pětiletku zaměstnanci nejkladněji, zlepšení zde pozoruje celá čtvrtina zaměstnanců. Pozitivního hodnocení se dočkaly také digitální stravenky či benefitní karty.
Vnímání benefitů obecně se liší v závislosti na oboru, v němž daný zaměstnanec působí. Zatímco ve veřejné správě či školství panuje spíše názor o zhoršení výše či množství výhod, lidé ve zdravotnictví, energetice nebo IT to vnímají opačně.
