Nedostatek čipů elektromobily nepostihl. Zato zdražil auta se spalovacím motorem

Analýza
Už rok trvající nedostatek čipů pozastavil výrobu nových aut a vedl k jejich zdražení. Následně to našponovalo ceny ojetin. Výpadek čipů ale překvapivě nepřibrzdil výrobce elektromobilů. Postihl tradiční automobilky produkujících spalovací motory.
Německo se aktuálně chlubí 40% podílem elektromobilů na nových prodejích. Ilustrační foto: FAEI.cz

Tesla jede: Americký miliardář Elon Musk dokončuje továrnu v Německu a začíná tak dělat vrásky na čele koncernu VW, který přiznává, že by mohl přijít o pozici světového lídra. Skoro všem automobilkám se vrší nedodělaná auta.

Škodovka dokonce musela pozastavit výrobu. Ale také Toyota. Na počátku toho všeho se přitom skloňoval výpadek čipů. Logicky by se dalo očekávat, že to přibrzdí i elektromobily. Nikoliv. A přitom na čipech stojí.

„Bavíme se o nedostatku čipů na úrovni rozlišení „ano/ne“, třeba těch, na nichž je založeno stažení okna auta,“ informoval redakci FAEI.cz zaměstnanec kolínské automobilky, jenž si nepřál být jmenován. Pokud by automobilka vyměnila tyto jednoduché čipy za složitější, podražilo by to podle něj výrobu automobilů a zvýšilo jejich prodejní cenu.

PSALI JSME:
Problém s nedostatkem čipů bude trvat několik let, varuje šéf Intelu

„Světovou produkci a odbyt čistě elektrických aut táhne Čína, meziročně prodeje téměř ztrojnásobila. Obecný nedostatek komponentů ovlivňuje i elektromobilitu, ale přesto se na nejrozvinutějších trzích Evropy prodalo o polovinu více elektrických aut než loni a čtyři nová auta z deseti zde mají elektrický či hybridní pohon,“ shrnuje nejnovější studie společnosti PwC.

Čína ve třetím čtvrtletí na silnice uvedla 782 tisíce čistě elektrických aut, což je meziročně téměř třikrát více, než loni. Na deseti nejvyspělejších evropských trzích se ve stejném období prodalo „jen“ 275 tisíc čistě elektrických aut, což je o 53 procent více, než v roce 2020.

„Řada automobilek musela alespoň na pár týdnů zcela zastavit výrobu. V tomto světle je více než 50procentní nárůst zájmu o elektromobily skvělý výsledek. Zatímco ještě před dvěma lety tvořila plně elektrická nebo hybridní auta jen osm procent celkových prodejů v Evropě, nyní je to 38 procent,“ informoval redakci FAEI.cz Pavel Štefek, expert PwC na automobilový průmysl.

PSALI JSME:
Zájem o bateriové elektromobily v Evropě táhnou dotace

Kvůli nedostatku čipů i růstu cen některých surovin se letos ve světě vyrobí až o sedm milionů méně aut, než se čekalo. „Dlouhodobý trend je jasný, podíl aut s konvenčním pohonem se bude snižovat, naopak elektromobilita bude nadále získávat na popularitě,“ informoval Štefek s tím, že možná již v příštím roce počet registrací elektrických a hybridních aut na nejvyspělejších trzích Evropy překoná registrace benzínových a dieselových aut.

Absolutním celosvětovým „extrémem“ je Norsko, kde podíl elektromobilů na nových prodejích dosahuje 91 procent. Sousední Švédsko má oproti tomu jen 48 procent. Nizozemsko uvádí 46 procent, Velká Británie o dvě procenta méně a Německo se aktuálně chlubí 40% podílem.

Velká Británie, Švédsko, Nizozemsko nebo Rakousko deklarují, že už po roce 2030 umožní nové registrace pouze elektromobilům a hybridům. Norsko chce mít čistě bezemisní provoz nových aut, takže hybridy nebude netolerovat už v roce 2025. Například Paříž chce zakázat vjezd veškerým dieselovým motorům od roku 2024.

PSALI JSME:
Řidič elektromobilu v Česku je závislejší na ruských surovinách, než řidič vozu se spalovacím motorem

Celkem se letos ve světě prodalo už 6,21 milionu čistě elektrických aut, oproti loňským 2,79 milionu. Téměř polovinu tohoto množství obstarala Čína, která podle údajů PwC zatím letos umístila na trh 2,78 milionu aut, tedy prakticky celosvětové prodeje prvních tří čtvrtletí loňského roku.

Téměř čtyři z deseti nově registrovaných aut v Evropě tak letos mají elektrický, nebo hybridní pohon. Přestože čistě elektrická auta zaznamenávají ve statistikách nejrychlejší nárůst, nejvíce se stále prodává hybridů.

Těch bylo na deseti největších evropských trzích letos ve třetím čtvrtletí registrováno téměř půl milionu, meziročně více než o pětinu. Podle studie PwC by na konci letošního roku mělo po celém světě jezdit 15 milionů hybridních a elektrických aut.

Za pět let by se tento počet měl víc než ztrojnásobit, na konci roku 2026 by to měly být 52 miliony vozů. Nejrychleji by přitom měl růst segment čistě elektrických aut, kde by mohlo dojít k růstu z letošních 4,2 na 18,8 milionu kusů.

PSALI JSME:
Co Čechy odrazuje od elektromobilů? Vysoká pořizovací cena a málo dobíjecích stanic

Zavřít reklamu ×
  1. Vývoj ceny elektřiny rychle zarazí prodej e-aut…..Tato vozítka nemají žádný smysl,baterie po 10 letech na odpis a elektřina bude za 10 let 3x dražší než dnes.

    • Proto dnes Čína resi nedostatek elektřiny. No, oni postaví během příštího roku 28 uhelných elektraren, tomu říkám ekologie.

  2. Už se s tím konečně smiřte, elektřina je budoucnost a fosil musí svoji cestu ukončit, stejně jako párá v dopravě… beztak jediný opravdový důvod proč proti elektro brojíte, je že na koupi nemáte prachy. Nic víc v tom není. Ale nebojte se, za 5-10 let cena obyč elektra bude na polovině ceny dnešní nové oktávky a to už dojde i na Vás. Tak klid, dojďte a dotrhejte své staré spalováky, to Vám nikdo nezakáže.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Motorismus

Škodovka ukázala elektrický městský crossover Epiq

Největší tuzemská automobilka, Škoda Auto, spadající do německého koncernu Volkswagen, odtajnila v pátek jméno svého elektrického městského crossoveru, a to společně s designovou studií nabízející první pohled na …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.