Nejisté energie tlačí na inflaci i na korunu

Analýza
České domácnosti procházejí velmi těžkou dobou. V prvním kvartále sice mzdy meziročně rostly zhruba o sedm procent, ale tato dynamika bude spíše polevovat. Inflace drtí rodinné rozpočty na výdajové straně nevídanou měrou.
Asi nejcitelnější nárůst v rodinných nákladech zaznamenává položka energií. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Částečnou úlevu pak pociťují důchodci, když se jim díky automatické valorizaci zvýší průměrné penze na více než osmnáct tisíc. Z dlouhodobého hlediska však žádnou jistotu nemají.

Stát totiž stojí před velkým problémem – během deseti let začnou do starobního důchodu hromadně odcházet silné ročníky ze 70. let. Tyto tzv. Husákovy děti budou svým postupným opouštěním produktivního věku vytvářet velké deficity a vláda na to bude muset reagovat.

Ceny za bydlení a energie rostou

Ceny nájemného v Praze poskočily meziročně o 25 procent. Poptávka po nájemním bydlení se totiž za druhé čtvrtletí zvýšila oproti prvnímu o neuvěřitelných 20 procent. Je to logický důsledek nedostupnosti pořízení vlastního bydlení. V Česku trvá dosažení vlastního bydlení nejdéle z celé Evropy, a to 13 ročních hrubých platů, v Praze pak více než 15.

PSALI JSME:
Časovaná bomba: Jak ufinancovat nemocné „Husákovy děti“

Nabídka je navíc výrazně omezena. Velká část vlastníků se totiž i díky nárůstu turismu opět přeorientovává ke krátkodobému nájmu. Jiní se pak do poskytování pronájmu nevrhají, neboť výnos z nájemného se v Praze velice často nachází pod třemi procenty.

Asi nejcitelnější nárůst v rodinných nákladech zaznamenává položka energií. Zajímavé je podívat se na burzu v Lipsku, kde se obchodují energetické komodity mimo jiné právě i pro střední Evropu. Elektřina i plyn zde zdražily během roku téměř sedmkrát. Cena plynu na klíčové holandské burze TTF navíc aktuálně pokračuje ve strmém růstu v obavách z možného úplného zastavení ruských dodávek.

Ne náhodou se ceny elektřiny a plynu pohybují ve stejných relacích. Výši ceny elektřiny na burze totiž plyn značně ovlivňuje, a to navzdory skutečnosti, že se u nás vyrábí z plynu zhruba osm procent elektřiny.

Cenu elektřiny určuje tzv. závěrná elektrárna, tedy v našem případě elektřina vyrobená z plynu. V ceně se tak odráží skutečnost, že v paroplynové elektrárně padnou dvě megawatthodiny plynu na jednu megawatthodinu elektřiny a k tomu připočtěte třetinu ceny povolenky.

PSALI JSME:
Vláda měla úsporný tarif zacílit – a mohla za stejné peníze ještě navíc snížit DPH na potraviny

Citelné dopady na rodinné rozpočty

Pozornost se tak upíná k vládě, jakým způsobem domácnostem s náklady energií pomůže. Zásadní bude tzv. „úsporný tarif“, který by měl mít podobu dotace ze státního rozpočtu směřující přímo k dodavateli energií. Částečně tak sníží účet za elektřinu a plyn pro domácnosti. Prozatím se počítá s částkou až 66 miliard korun.

Pohledem na celý spotřebitelský koš nám lehkou naději nabízí vývoj cen v průmyslu. Ten lehce zpomalil meziroční růst cen na 26,8 procenta oproti 28,5 procenta v předchozím měsíci. Tomu napomohly levnější ropné produkty.

Ještě výrazněji ale zvolnily cenové tlaky v zemědělství. Zatímco ještě v červnu rostly ceny zemědělských výrobců meziměsíčně o 4,4 procenta, v červenci došlo k propadu o 3,6 procenta. Zde jde však částečně o sezónní efekt. Navzdory očekávanému ochlazení dynamiky inflace od příštího roku budou dopady na rodinné rozpočty nadále citelné.

PSALI JSME:
Zemědělci mají dobrý rok, pečivo ale nezlevní

Veškeré indicie pak jasně poukazují na nutnost zaopatřit se do důchodového věku z vlastních prostředků. Tato doba tak jasně varuje, že si musí každý jednoznačně odkládat a zhodnocovat své finance. Dlouhodobě neumí před inflací lépe ochránit žádné jiné aktivum než akcie.

Jak se bude dařit koruně?

Středoevropské měny, včetně koruny, si prochází také horšími časy. Do významného schodku se propadla naše obchodní bilance z důvodů zdražení dovážených energií a problémů v dodavatelských řetězcích brzdících vývoz. To nám v jednoduchosti říká, že se zahraniční obchod, který významně ovlivňuje kurz koruny, nenachází v dobré kondici.

Na druhou stranu česká koruna oproti regionálním měnám představuje mnohem větší stabilitu, a to díky velkým devizovým rezervám. Česká národní banka v rámci intervencí na obranu české koruny proti znehodnocování odprodala letos více než 12 procent svých devizových rezerv. Stále se však jejich výše pohybuje nad 140 miliardami eur, zůstávají tak nejvyšší ve středoevropském regionu.

Autor je hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Intervence ČNB proti oslabení koruny v červnu zesílily

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Euru se na žádné frontě příliš nedařilo

Po úterní vlně optimismu, která se přehnala finančními trhy, byla ve středu situace na trhu klidnější, euro své úterní zisky korigovalo. Kurz USD/EUR se tak nad paritu nepodíval, naopak se během úterní evropské …

Sazby hypoték v říjnu opět nepatrně klesly

Průměrná nabídková sazba hypoték v říjnu podruhé v řadě nepatrně klesla. Průměrná nabídková sazba hypoték za poslední měsíc (září) klesla o tři bazické body a k 3. říjnu činila 6,20 procenta ročně. Vyplývá to …

Daň z mimořádných zisků je ekonomický nesmysl

Vláda sice teprve projedná detaily, jedno je ale jisté: Financovat zastropování cen energií má pomoci daň z mimořádných zisků uvalená především na výrobce energie. Podle prvních náznaků se má pohybovat mezi 40-60 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O vyšší plat si řekne jen pětina Čechů, nejméně v Evropě

Průzkum
Ani nejvyšší inflace za posledních 30 let nepřiměje české zaměstnance, aby si v práci řekli o přidání. V nejbližších měsících se pouze necelá pětina Čechů chystá říct si o zvýšení platu. To je suverénně nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem, který činí 35 procent.