Nejlépe se mají lidi od počítačů a pojišťováci. Čerstvě vyučeným se hledá práce špatně

Sice se pořád říká, že řemeslo má zlaté dno, řemeslníků je vskutku málo a když něco potřebujete opravit, rekonstruovat či postavit, čeká se i tři čtvrtě roku. A šikovný řemeslník si vydělá i přes padesát tisíc měsíčně. Jenže celkový přehled ukazuje, že hlavně u absolventů se vyučeným hledá práce špatně.
Nastupující vysokoškolák v IT vydělává v průměru 35 900 korun, průměr nabídek je 42 800 korun. Ilustrační foto: Pixabay.com

„Nejvyšší míra nezaměstnanosti postihuje absolventy učebních oborů, kde se blíží padesáti procentům. U vysokoškoláků je nejvyšší míra nezaměstnanosti u uměleckých oborů, v některých krajích hledají hůře zaměstnání zemědělské a přírodovědné obory,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Nejlépe se mají „ti od počítačů.“ Od začátku. „Nastupující vysokoškolák v IT vydělává v průměru 35 900 korun, průměr nabídek je 42 800 korun. V případě IT středoškoláků je průměr na 28 600 korun, v inzerátech se nabízí 39 500 korun,“ uvádí Novák.

Slabší to je podle něho už v bankovnictví, kde má vysokoškolák 30 500 korun, v inzerátech je průměr nabízených mezd 27 600 korun, středoškoláci vydělávají 26 600 korun. Když se podíváme na nabídky obchodních řetězců, tak takové výplaty se nabízejí i prodavačkám.

Maledivy až po letech výsledků

Velmi dobře se mají pojišťováci. Pokud se jim daří rozšiřovat klientelu, pojišťovny si je předbíhají ve firemních soutěžích i zajímavými požitky, jako třeba auto i s benzínem na tři čtvrtě roku, týdenní pobyt na Maledivách či do Saudské Arábie…

Za to však musejí kmitat více než osm hodin denně, pořád jsou na notebooku a mobilu. Něco za něco. K velkým příjmům a příjemným bonusům ale nepřijdou hned za dva tři roky, tedy sotva do toho naskočí.

PSALI JSME:
„Třicátníci chtějí nereálné platy. Přitom jim chybí odbornost i zkušenosti,“ říká Radovan Vaculík

Vysokoškoláci – absolventi ovšem podle výzkumu, který už dříve zveřejnila agentura Mannpower, mají představy o tom, že velmi brzo, zhruba do dvou let, po nástupu se dočkají „benefitů“ a do šesti let manažerského postu. Očekávání většinou nad realitou.

Výhody, o kterých je řeč, dostal pojišťovák, který už to dělá dvacet let, je mu lehce přes čtyřicet a nutno dodat, že první klienty „zdědil“ po svém otci, rovněž bývalém pojišťovákovi. Nedědí se tedy jen třeba truhlářská dílna, ale i finanční služby mohou být rodinným řemeslem…

Jak vyplývá ze statistik Profesia.cz, čím dříve se člověk chytí „v té své“ profesi, tím lépe, protože platy nerostou během kariéry pořád stejně. U středoškoláků se progrese růstu brzdí už po třicítce, a jen v oblasti řídících pozic v IT příjmy slušně rostou ještě ve 44, výjimečně 48 letech. Pak přichází útlum růstu.

PSALI JSME:
Mzdy v Česku rostou nejvíce v historii

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.