Nejlépe se mají lidi od počítačů a pojišťováci. Čerstvě vyučeným se hledá práce špatně

Martin Ostrý 23. 9. 2021 Článek je více než jeden rok starý

Sice se pořád říká, že řemeslo má zlaté dno, řemeslníků je vskutku málo a když něco potřebujete opravit, rekonstruovat či postavit, čeká se i tři čtvrtě roku. A šikovný řemeslník si vydělá i přes padesát tisíc měsíčně. Jenže celkový přehled ukazuje, že hlavně u absolventů se vyučeným hledá práce špatně.

Nastupující vysokoškolák v IT vydělává v průměru 35 900 korun, průměr nabídek je 42 800 korun. Ilustrační foto: Pixabay.com

„Nejvyšší míra nezaměstnanosti postihuje absolventy učebních oborů, kde se blíží padesáti procentům. U vysokoškoláků je nejvyšší míra nezaměstnanosti u uměleckých oborů, v některých krajích hledají hůře zaměstnání zemědělské a přírodovědné obory,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

V současné době činí průměrná celková mzda nastupujících vysokoškoláků 29 700 korun, u středoškoláků to je o 16 procent méně, tedy 25 700 korun.

Nejlépe se mají „ti od počítačů.“ Od začátku. „Nastupující vysokoškolák v IT vydělává v průměru 35 900 korun, průměr nabídek je 42 800 korun. V případě IT středoškoláků je průměr na 28 600 korun, v inzerátech se nabízí 39 500 korun,“ uvádí Novák.

Slabší to je podle něho už v bankovnictví, kde má vysokoškolák 30 500 korun, v inzerátech je průměr nabízených mezd 27 600 korun, středoškoláci vydělávají 26 600 korun. Když se podíváme na nabídky obchodních řetězců, tak takové výplaty se nabízejí i prodavačkám.

Maledivy až po letech výsledků

Velmi dobře se mají pojišťováci. Pokud se jim daří rozšiřovat klientelu, pojišťovny si je předbíhají ve firemních soutěžích i zajímavými požitky, jako třeba auto i s benzínem na tři čtvrtě roku, týdenní pobyt na Maledivách či do Saudské Arábie…

Za to však musejí kmitat více než osm hodin denně, pořád jsou na notebooku a mobilu. Něco za něco. K velkým příjmům a příjemným bonusům ale nepřijdou hned za dva tři roky, tedy sotva do toho naskočí.

Psali jsme

„Třicátníci chtějí nereálné platy. Přitom jim chybí odbornost i zkušenosti,“ říká Radovan Vaculík

Vysokoškoláci – absolventi ovšem podle výzkumu, který už dříve zveřejnila agentura Mannpower, mají představy o tom, že velmi brzo, zhruba do dvou let, po nástupu se dočkají „benefitů“ a do šesti let manažerského postu. Očekávání většinou nad realitou.

Výhody, o kterých je řeč, dostal pojišťovák, který už to dělá dvacet let, je mu lehce přes čtyřicet a nutno dodat, že první klienty „zdědil“ po svém otci, rovněž bývalém pojišťovákovi. Nedědí se tedy jen třeba truhlářská dílna, ale i finanční služby mohou být rodinným řemeslem…

Jak vyplývá ze statistik Profesia.cz, čím dříve se člověk chytí „v té své“ profesi, tím lépe, protože platy nerostou během kariéry pořád stejně. U středoškoláků se progrese růstu brzdí už po třicítce, a jen v oblasti řídících pozic v IT příjmy slušně rostou ještě ve 44, výjimečně 48 letech. Pak přichází útlum růstu.