Podle ministerstva životního mají kontroly na starosti obce. Vladimír Stupavský uvedl, že radnice si může vyžádat takzvaný protokol o kontrole kotle na pevná paliva. Takovou revizi musí podle zákona o ochraně ovzduší už v současnosti zajistit každý majitel, a to vždy jednou za 36 měsíců, tedy za tři roky. Provádí ji technik, kterého zaškolil výrobce kotle, tedy odborně způsobilá osoba.
„Obec si vyžádá tento doklad, a tak pozná, jaký kotel je v provozu. Podle toho může postupovat dál: Uložit výměnu, zakázat provoz, nebo dát pokutu,“ upřesnil Stupavský. Pokuta se v případě zákazu kotlů 1. a 2. emisní třídy může vyšplhat až k 50 tisícům korun a je možné ji ukládat opakovaně, dokud se topidlo nevymění. Částka tak zhruba odpovídá investici do nového zdroje tepla.
Obecní čmoudilové
Podle Stupavského nelze očekávat, že se podaří hned zkontrolovat všechny domácnosti. Na druhou stranu provoz takového kotle se dá jen těžko utajit. Prozradí ho hustý tmavý dým stoupající z komína i charakteristický zápach.
„Myslím si, že ten tlak přijde přímo od lidí, kteří se s obecními čmoudily dlouhodobě potýkají, anebo od těch, kteří do výměny investovali, a teď jim budou ostatní kouřit pod okny,“ poznamenal soudní znalec pro kotle a tuhá paliva Zdeněk Lyčka. Jakmile dostane obecní či městský úřad podnět od souseda, bude jej muset prověřit a doklad o kontrole kotle si vyžádá.
Odborníci předpokládají, že vysoký podíl zastaralých kotlů je v provozu zejména u nízkopříjmových domácností, respektive mezi seniory. „Kdo se dobře orientuje v aktuálních zákonech a má finanční polštář pro podobné investice, ten už pravděpodobně kotel vyměnil. Teď jde o to, jak pomoci s výměnou těm zbývajícím lidem, pro které není jednoduché něco takového zařídit,“ uvedl Stupavský.
Domácnosti mohou využít dotace z programu Nová zelená úsporám, respektive Nová zelená úsporám Light Státního fondu životního prostředí. Nízkopříjmové domácnosti včetně seniorů jsou finančně zvýhodněné. Od začátku září je bavíc možné získat dotaci nejen na nejstarší neekologické zdroje, ale také na ty novější.
Zájem je i o dřevo
Domácnosti mají více možností, za co vyměnit starý kotel. Experti doporučují srovnat si náklady na vytápění s různými palivy. S využitím aktuálních dotací je ovšem možné pořídit jedině kotel na biomasu nebo tepelné čerpadlo. Podle informací faei.cz je minimálně u některých firem zájem o tepelná čerpadla poměrně velký, někde až dvojnásobný oproti běžnému stavu.
V prvních zářijových dnech roste poptávka také u výrobců kotlů a kamen na dřevní paliva, zvyšuje se rovněž zájem mezi výrobci dřevních pelet. Podle Vladimíra Stupavského z Klastru Česká peleta je evidentní, že zabralo riziko desetitisícové pokuty. A vliv má také informační kampaň pro výměny nevyhovujících kotlů.
„Nejprve se zdálo, že na to budou domácnosti kašlat. I pod vysokou sankcí. Opak je ale pravdou. Za poslední měsíc jsme zaznamenali strmý růst zájmu o nové kotle na dřevní paliva. V srpnu a září se jich prodalo o 50 až 60 procent více, než tomu bylo ve stejném období předešlého roku,“ uvedl Stupavský.
Pelety mají tu předost, že se vyrábějí v Česku, a to z dřevěných pilin, které zůstanou na pilách po zpracování dřeva. Tyto piliny se slisují do tvaru malých válečků, čímž vznikne vysoce jakostní palivo. Ročně se v Česku vyrobí čtyřikrát více pelet, než se u nás spotřebuje, takže zásoby jsou více než dostatečné.
Plyn není zakázaný
Pro mnohé domácnosti je stále atraktivní a cenově přijatelné vytápění plynem, i když na to není možné čerpat dotace. V souvislosti s tlakem Evropské unie na větší ochranu klimatu i s českým zákazem starých neekologických kotlů se začalo také hovořit o konci kotlů na plyn.
„O omezení podmínek provozu nových plynových kotlů od roku 2029 se skutečně uvažuje, neexistuje však zatím žádný závazný právní dokument, který by plynové kotle zakazoval. Navrhovaná novela zpřísňuje požadavek na sezónní účinnost kotlů na minimálně 115 procent,“ řekl Michal Řezanina, marketingový specialista společnosti Thermona.
„To ale rozhodně neznamená konec provozu plynových kotlů. Moderní kondenzační kotle mají sice účinnost ‚jen‘ 109 procent. Přísnější podmínky ale otevřou cestu masivnějšímu využívání hybridních systémů vytápění, které kombinují to nejlepší z technologie tepelného čerpadla a plynového kondenzačního kotle a mají největší uživatelský i ekonomický přínos,“ dodal Řezanina.
Mezi další mylně uváděné termíny zákazu provozu plynových kotlů patří rok 2040. Je to dáno novou směrnicí o energetické náročnosti budov, kterou v březnu schválili europoslanci. Ta ale nic takového neobsahuje.
„Zákaz používání fosilních paliv ve vytápění budov nejpozději od roku 2040 byl ve finální verzi směrnice ze strany členských států odmítnut a v textu schválené směrnice takový zákaz není uveden,“ upozornil Josef Kotrba, ředitel Českého plynárenského svazu. Rok 2040 se zatím jeví jako orientační datum, k němuž by mohl mířit postupný odklon od vytápění domů plynem.
Plynové kotle lidem zřejmě nikdo nezakáže. Legislativa se bude snažit spíše tlačit na větší úspornost provozu, přičemž stávající plynové kotle samozřejmě bude možné provozovat nadále, až do konce jejich životnosti. A podle Svazu moderní energetiky může biometan vyrobený v Česku do roku 2030 nahradit až pětinu dodávek fosilního zemního plynu z dovozu.
