Lidé by kartou dokonce platili rádi více, pokud by nenaráželi právě na to, že daný obchodník kartu nebere. Pokud by tedy Češi mohli platit všude, využívalo by tuto možnost podle průzkumu Mastercard až tři čtvrtiny zákazníků. Více než polovina lidí si proto nechává hotovost v peněžence pro případ, že narazí na obchodníka, který platby kartou nepřijímá.
Platební karta se tak stává primárním platebním nástrojem, který používáme, i když máme v peněžence dostatek bankovek a mincí. Hotovost tedy mění svou roli a stává se spíše rezervou.
Lékárny nebo drogerie
Pandemie ovlivnila rovněž změny v samotném využívání platebních karet. Zákazníci s ní platí také na místech, kde toto dříve nevyžadovali. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán u plateb v lékárnách (zde platí 44 procent lidí oproti 38 procentům loni), drogeriích a obchodech s kosmetikou (42 procent lidí letos oproti 37 procentům loni) a při nákupech online (59 procent letos oproti 52 procentům loni).
Tento trend se přitom nezměnil ani po uvolnění restrikcí. Češi také začali více využívat kartu při nákupech na internetu, především při pořizování oblečení, elektroniky, jídla a kosmetiky. E-commerce je neustále na vzestupu také podle transakčních dat společnosti Mastercard, jen za letošní tři čtvrtletí narostl o 41 procent ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Za celý rok 2020 to přitom bylo 29 procent.
A pokud by zákazníci nenaráželi na nemožnost platit kartou, nejraději by ji využívali u lékařů (38 procent lidí), na trzích (31 procent) a na úřadech (24 procent). Právě u úřadů zaznamenal průzkum největší nárůst (plus pět procentních bodů) oproti době před vypuknutím koronavirové krize.
Konkurenční nevýhoda
„Pandemie koronaviru velmi výrazně posunula vnímání platebních karet,“ řekl Michal Čarný, generální ředitel společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko. „Jsme svědky pokračujícího odklonu od plateb hotovostí – za poslední dva pandemické roky její preference klesla o pět procentních bodů, což je vidět i na výběrech z bankomatů.“
Co se po uvolnění restrikcí naopak změnilo, je ochota obchodníků přijímat karty. Zatímco v roce 2020 se lidé začali setkávat s tím, že obchodník odmítal hotovost (loni to uvedlo 26 procent dotázaných), po uvolnění protipandemických opatření se naopak setkávají s tím, že obchodníci, kteří dříve bez problémů brali karty, preferují platbu v hotovosti.
S tím se v posledním půlroce setkalo 25 procent dotázaných. A to i přesto, že 68 procent lidí uvádí, že nemožnost zaplatit kartou je od nákupu u daného obchodníka odrazuje.
Z výzkumu společnosti Mastercard rovněž vyplynulo, že lidé začali ve zvýšené míře využívat platby kartou, protože jde podle nich o rychlejší způsob platby a jejich čas strávený v obchodě se tím zkrátil. Dalším důvodem je fakt, že u sebe nenosí hotovost. Pro nemálo zákazníků je bezhotovostní platba v době koronaviru z epidemiologického hlediska bezpečnější.
V pandemii začala hotovost méně používat pětina obyvatel, naopak 21 procent lidí tvrdí, že k placení nyní používá častěji kartu a devět procent uvádí, že využívá častěji platby mobilem. Právě u placení mobilem nebo chytrými hodinkami není třeba zadávat PIN při útratě nad 500 korun. Zájem o navýšení limitu pro bezkontaktní platby oproti loňskému zájmu klesá, aktuálně by o navýšení limitu měla zájem čtvrtina populace.
Právě platby mobilním telefonem nyní využívá již 32 procent Čechů (o pět procentních bodů více, než v minulém roce). Nízká zůstává i minimální částka, kterou jsou lidé ochotni platit kartou. Přes 50 procent uvedlo, že jsou kartou ochotni platit už 20korunové položky, 40 procent pak deset korun. 55 procentům lidí by prý podle průzkumu vůbec nevadilo, kdyby byla hotovost zrušena a všechny platby se prováděly elektronicky.
Stovky milionů transakcí
Výrazné zvýšení používání bezhotovostních plateb zaznamenalo rovněž Sdružení pro bankovní karty. Celkový počet transakcí ve třetím čtvrtletí letošního roku dosáhl 517 milionů, což je meziroční nárůst o téměř 25 procent. Celkový objem transakcí u obchodníků dosáhl 343 miliard korun, což je třetinový meziroční nárůst.
Počet internetových transakcí vzrostl ve stejnou dobu na 74 milionů, meziročně o téměř 50 procent, přičemž celkový finanční objem dosáhl 75 miliard korun – o více než 40 procent než loni. Výrazně též přibylo placení prostřednictvím chytrých telefonů či hodinek. Lidé tak zaplatili zhruba každý pátý nákup.
„Tuzemský sektor platebních karet a souvisejících technologií zaznamenal poměrně velký transakční růst i ve třetím čtvrtletí letošního roku. Meziroční nárůsty v desítkách procent byly dosaženy zejména častějším a intenzivnějším používáním platebních karet a dalších elektronických prostředků včetně mobilů, stejně tak stále častějším používáním platebních karet v e-commerce na internetu,“ konstatoval Roman Kotlán, výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty.
