Logická úvaha neplatiče: Proč si nechat srážet oficiální příjem, i když o něco méně, když mi může zůstat vše, a věřitelé ostrouhají? Navíc lidí na práci je málo a kde kdo dá dlužníkovi brigádu a platí na dřevo. Co zbývá hospodským, jimž nepřišel kuchař nebo servírka do práce?
„Je naivní si myslet, že zvýšením nezabavitelného minima dojde k vystoupení dlužníků z šedé ekonomiky, tedy že své příjmy budou dobrovolně přiznávat v plné výši. Přitíží se zejména věřitelům, třeba samoživitelům. Třeba v případě vymáhání výživného může hrát výpadek ve výši 1000 Kč naprosto zásadní roli,“ míní prezident Exekutorské komory ČR JUDr. Vladimír Plášil.
„Jsou jistě věřitelé, kteří výpadek unesou, nicméně pro některé bude změna likvidační. Z toho pohledu je novela do určité míry asociální. To pocítí zejména vyživované osoby, sociálně slabí věřitelé, dlužníci v druhotné platební neschopnosti, kteří musí vymoct peníze od svých dlužníků, aby mohli vyplatit své věřitele, věřitelé, kteří si svého dlužníka nemohli vybrat, protože jim například způsobil škodu a další,“ zdůrazňuje Plášil.
Pozornosti by nemělo uniknout, že nařízení vlády se dotýká dlužníků v insolvenčním řízení, ve výkonu rozhodnutí, v exekuci podle exekučního řízení či exekuci podle daňového řádu.
