Podle údajů Institutu pracovního trhu sídlícího v Norimberku pandemie zasáhla nejvíce velká města jako je Berlín nebo Hamburk. Sousední Sasko naopak patří mezi německé spolkové země, které dopady koronaviru na pracovní trh pocítily nejméně.
Nezaměstnanost v Sasku od začátku roku klesá, sezónní práce ale na tom významný podíl nemají
V roce 2020 stoupla nezaměstnanost v Sasku na 6,1 procenta, což je ve srovnání s předchozím rokem nárůst jen o 0,6 procenta. Pro představu, se Saskem sousedící Ústecký kraj se vloni potýkal s mírou nezaměstnanosti 5,76 procenta, oproti roku 2019 se jedná o nárůst o 1,5 procenta.
Od počátku března však nezaměstnanost v obou státech pozvolna klesá. Může za to především nástup sezónních prací, ve vztahu k pandemii však nebylo jisté, zda se faktor sezónních prací do míry zaměstnanosti vůbec promítne.
V loňském roce nezaměstnanost vzrostla, firmy neuměly reagovat na pandemii
Na výrazném nárůstu nezaměstnanosti v Ústeckém kraji v loňském roce se podepsalo také zavření hranic s Německem v souvislosti se zavedením opatření proti šíření epidemie ze strany České republiky.
„Zavření hranic se podepsalo na výpadku pracovních sil a dodávek materiálu do průmyslu, ve kterém Češi ve velkém pracovali. Některé firmy na to neuměly flexibilně zareagovat a ty přeshraniční pracovníky, kteří neměli možnost fyzicky zůstat v Německu, propustily,“ objasňuje nepřehlednost situace na jaře loňského roku personalista Robin Buc z personální agentury Starke Jobs v saském Marienbergu.
Otevření hranic s Německem znovu dává příležitost dojíždějícím Čechům
Aktuální situace však ukazuje, že se pracovní trh v Sasku pozvolna vrací do normálu. Podpora podnikatelů ze strany státu umožnila zachovat pracovní místa českých zaměstnanců i v případě únorové uzávěry hranic. Zájem o volná pracovní místa v Německu navíc projevuje čím dál více Čechů, kteří v zahraničí doposud nepracovali.
„Jak obecně v posledních letech poptávka po práci v Německu ze strany především Čechů z pohraničí rostla, od loňského roku zaznamenáváme zájem o ni podstatně vyšší, než byl dosavadní trend,“ přibližuje Robin Buc.
Češi berou útokem hlavně nekvalifikované pozice ve výrobě
Podle interních průzkumů agentury Starke Jobs je hlavní motivací pro odchod za prací od Německa vyšší mzda a nárok na čerpání z některých sociálních fondů, které jsou podmíněny právě zaměstnáním.
„Největší zájem mezi Čechy je o práci na nekvalifikovaných pozicích, jako je operátor výroby, kontrola kvality nebo balení výrobků. Mzdy na takových pozicích obecně nejsou nijak výrazně vyšší, než mzdy v Česku. Jenže když k nim připočítáte třeba Kindergeld, který dělá v přepočtu asi pět tisíc na jedno dítě, pak se dostáváme s příjmy z Německa na zajímavější úroveň,“ říká Robin Buc.
Znalosti němčiny jsou zásadní faktor, německy mluvící pracovníci z Česka pak doma chybí
Práce v Německu je lákavá především pro uchazeče z pohraničních oblastí. Právě zde se odliv pracovních sil výrazně projevuje na už tak nedostatečném počtu kvalifikovaných uchazečů o práci. Anonymně se nám k tomu vyjádřila také personalistka nadnárodní společnosti na Chomutovsku, která si nepřeje být medializována.
„Téměř každý, kdo umí německy na komunikativní úrovni, odchází z našeho regionu za prací do Německa. Německým mzdám bohužel neumíme konkurovat, pokud obsazujeme pozici vyžadující vedle určitého stupně vzdělání také výbornou znalost jazyka, naše možnosti vybrat si mezi uchazeči se rapidně zužují. Bojujeme s kvalifikací uchazečů, některá místa obsazujeme i několik měsíců nebo přijímáme uchazeče ze vzdálenějších regionů,“ přibližuje stav zaměstnanosti v pohraničí personalistka.