Nezaměstnanost v Sasku po druhé vlně pandemie klesá, firmy se potýkají s nedostatkem zaměstnanců

Dopady pandemie koronaviru na nezaměstnanost v Německu nebyly oproti předpokladům nijak markantní, vyplývá z výzkumu agentury Prognos. Podle něj by nezaměstnanost narostla i bez pandemie, byla by jen nepatrně nižší.
Volných pracovních míst je v Sasku nadbytek, Češi se hlásí hlavně na nekvalifikované pracovní pozice. Ilustrační foto: Pixabay.com

Podle údajů Institutu pracovního trhu sídlícího v Norimberku pandemie zasáhla nejvíce velká města jako je Berlín nebo Hamburk. Sousední Sasko naopak patří mezi německé spolkové země, které dopady koronaviru na pracovní trh pocítily nejméně.

Nezaměstnanost v Sasku od začátku roku klesá, sezónní práce ale na tom významný podíl nemají

V roce 2020 stoupla nezaměstnanost v Sasku na 6,1 procenta, což je ve srovnání s předchozím rokem nárůst jen o 0,6 procenta. Pro představu, se Saskem sousedící Ústecký kraj se vloni potýkal s mírou nezaměstnanosti 5,76 procenta, oproti roku 2019 se jedná o nárůst o 1,5 procenta.

Od počátku března však nezaměstnanost v obou státech pozvolna klesá. Může za to především nástup sezónních prací, ve vztahu k pandemii však nebylo jisté, zda se faktor sezónních prací do míry zaměstnanosti vůbec promítne.

V loňském roce nezaměstnanost vzrostla, firmy neuměly reagovat na pandemii

Na výrazném nárůstu nezaměstnanosti v Ústeckém kraji v loňském roce se podepsalo také zavření hranic s Německem v souvislosti se zavedením opatření proti šíření epidemie ze strany České republiky.

„Zavření hranic se podepsalo na výpadku pracovních sil a dodávek materiálu do průmyslu, ve kterém Češi ve velkém pracovali. Některé firmy na to neuměly flexibilně zareagovat a ty přeshraniční pracovníky, kteří neměli možnost fyzicky zůstat v Německu, propustily,“ objasňuje nepřehlednost situace na jaře loňského roku personalista Robin Buc z personální agentury Starke Jobs v saském Marienbergu.

Otevření hranic s Německem znovu dává příležitost dojíždějícím Čechům

Aktuální situace však ukazuje, že se pracovní trh v Sasku pozvolna vrací do normálu. Podpora podnikatelů ze strany státu umožnila zachovat pracovní místa českých zaměstnanců i v případě únorové uzávěry hranic. Zájem o volná pracovní místa v Německu navíc projevuje čím dál více Čechů, kteří v zahraničí doposud nepracovali.

„Jak obecně v posledních letech poptávka po práci v Německu ze strany především Čechů z pohraničí rostla, od loňského roku zaznamenáváme zájem o ni podstatně vyšší, než byl dosavadní trend,“ přibližuje Robin Buc.

Češi berou útokem hlavně nekvalifikované pozice ve výrobě

Podle interních průzkumů agentury Starke Jobs je hlavní motivací pro odchod za prací od Německa vyšší mzda a nárok na čerpání z některých sociálních fondů, které jsou podmíněny právě zaměstnáním.

„Největší zájem mezi Čechy je o práci na nekvalifikovaných pozicích, jako je operátor výroby, kontrola kvality nebo balení výrobků. Mzdy na takových pozicích obecně nejsou nijak výrazně vyšší, než mzdy v Česku. Jenže když k nim připočítáte třeba Kindergeld, který dělá v přepočtu asi pět tisíc na jedno dítě, pak se dostáváme s příjmy z Německa na zajímavější úroveň,“ říká Robin Buc.

Znalosti němčiny jsou zásadní faktor, německy mluvící pracovníci z Česka pak doma chybí

Práce v Německu je lákavá především pro uchazeče z pohraničních oblastí. Právě zde se odliv pracovních sil výrazně projevuje na už tak nedostatečném počtu kvalifikovaných uchazečů o práci. Anonymně se nám k tomu vyjádřila také personalistka nadnárodní společnosti na Chomutovsku, která si nepřeje být medializována.

„Téměř každý, kdo umí německy na komunikativní úrovni, odchází z našeho regionu za prací do Německa. Německým mzdám bohužel neumíme konkurovat, pokud obsazujeme pozici vyžadující vedle určitého stupně vzdělání také výbornou znalost jazyka, naše možnosti vybrat si mezi uchazeči se rapidně zužují. Bojujeme s kvalifikací uchazečů, některá místa obsazujeme i několik měsíců nebo přijímáme uchazeče ze vzdálenějších regionů,“ přibližuje stav zaměstnanosti v pohraničí personalistka.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Tiskové zprávy

Začal Global Money Week 2024

Od pondělí 18. do neděle 24. března 2024 se v České republice koná 12. ročník celosvětové vzdělávací akce Global Money Week. Česká bankovní asociace letos v jeho rámci opět pořádá národní kolo finančně-vědomostní …

Jak zajistit pojištění kola proti krádeži

Plánujete pořízení nového jízdního kola, abyste si již brzy mohli užívat první jarní vyjížďky? Pak byste měli pamatovat na to, že krádeže kol jsou v České republice velice časté. Podle policejních odhadů je ročně …

Predikce ceny bitcoinu v roce 2024: Co říkají experti?

Rok 2023 pro bitcoin znamenal jízdu na horské dráze. Po rekordním růstu v roce 2021 zažila tato nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna (BTC) v roce 2022 prudký pokles a klesla pod 20 000 amerických dolarů (USD). V …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.