Mapy kromě záplavových zón nově obsahují dalších 50 vrstev ohledně např. svahové stability, odtokové linie, eroze, poddolování apod. Do budoucna by se do nich měly promítat další faktory, jako je požár či vichřice. Rozšíření map nebezpečí povodní vzniklo za spolupráce ČAP s ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským a dalšími státními institucemi.
„Povodňový model pojišťoven je unikátním nástrojem, který již řadu let neslouží jen pojišťovnám, ale informace o rizicích povodní našly uplatnění např. i na realitním trhu. Rozšíření sledovaných dat v rámci povodňových map má velký celospolečenský přínos,“ informoval redakci FAEI.cz výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
„Je to naše reakce na klimatické změny, kdy chceme klást důraz na prevenci lokálních povodní v souvislosti s častějšími přívalovými dešti. Nově se zaměříme na vyhodnocování a dohlížení nad odpovědným chováním zemědělců. Další mapové vrstvy nám zase pomohou zlepšit spolupráci s obcemi, zejména při plánování protipovodňových opatření v krajině,“ dodal Matoušek.
Nové datové vrstvy obsahují informace o erozi, odtokových liniích, sesuvech a svahové nestabilitě, doporučených krajinářských a vodohospodářských opatřeních atd. Od jejich propojení na jednom místě si autoři slibují posílení tlaku na zdravější krajinu, zadržování vody v ní a posílení biodiverzity.
„Například erozní vrstva pomůže kontrolovat dodržování tzv. erozní vyhlášky a činnost zemědělců. Až 80 procentům erozních událostí lze zabránit. To je významná prevence majetkových škod, ale i škod na bonitě půdy,“ sdělil naší redakci Adam Voldán, expert projektu Mojžíš České asociace pojišťoven. Dalším příkladem konkrétního využití map nebezpečí povodní je kontrola dodržování vodního zákona.
„Česká krajina se mění a s klimatickou změnou vstupují do hry nová rizika. Naším úkolem je tato rizika nejen definovat, rozumět jim pro správnou ochranu našich klientů, ale aktivně se zasazovat o předcházení následků katastrof. A když už nastanou, tak i moci správně označit jejich příčiny,“ vysvětlil Matoušek.
„Zjednodušeně – někdy možná za následky přívalového deště nemůže ani tak počasí, ale spíše zemědělec. Množí se případy obcí, které jsou zaplaveny bahnem i po normální letní bouřce, čistě jen díky tomu, že zemědělec zasel např. kukuřici tam, kde neměl. Takovým případům chceme ve spolupráci se státními institucemi předcházet,“ dodal výkonný ředitel asociace pojišťoven.
Povodňové mapy by se do budoucna měly rozšiřovat o další rizika, jako je třeba požár v krajině nebo vichřice. Do budoucna jsou v plánu také analytické vrstvy. Jako první se připravuje propojení na již digitalizovanou a zhuštěnou síť měřících stanic Českého hydrometrického ústavu. To pomůže lépe popsat zejména rizika krupobití a vichřic, ale nabízí se i další automatizace a zrychlení využití dat.
