Pravdou je, že vnímáme první vlaštovky naznačující, že to nejhorší má česká ekonomika v tomto hospodářském cyklu za sebou. Již několik měsíců patrný výrazný pokles cen energetických komodit na trzích se pomalu, nicméně jistě začíná podepisovat na tom, že nejnižší úroveň spotřebitelské nálady od měnové a bankovní krize konce 90. let je za námi.
Statistiky maloobchodních tržeb odhalují citlivost domácností na ceny. Co se v reálné ekonomice nemění a co v současném inflačním prostředí nabývá na významu, to je trh práce. Loňská mělká recese se v podstatě nijak nepodepsala na poklesu zaměstnanosti, zvýšená inflační očekávání se však promítají do mzdové dynamiky.
Z tohoto pohledu statistická data za únor našim centrálním bankéřům přinejmenším zamotala hlavu. My před rizikem přenosu zvýšených inflačních očekávání do mezd varujeme již několik čtvrtletí. Česká národní banka (ČNB) ve své aktuální prognóze předpokládá pro první kvartál průměrný růst nominálních mezd v tržních odvětvích o 9,1 procenta.
V průmyslu za první dva měsíce letošního roku průměrný růst přesáhl deset procent, ve stavebnictví se pak blíží dokonce 15 procentům. Ve Škodě Auto si podle zpráv odbory vyjednaly růst tarifních mezd o 10,1 procenta plus bonusy.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
