Prezentovat tak alarmující data by se však patřilo doplnit informacemi k průzkumu, aby čtenář věděl, jak věrohodné takové šetření je. Jenže v případě nejnovější tiskové zprávy zmíněné pojišťovny tyto údaje chybí. Pro renomované subjekty je přitom zveřejnění informací o průzkumu zcela standardním postupem. Přitom by stačilo, aby pojišťovna ve své tiskové zprávě uvedla link na loni zveřejněný průzkum ČAP – tak, jak redakci faei.cz informovalo její mediální zastoupení během nedělního odpoledne v reakci na zveřejnění tohoto článku.
Z nejnovější zprávy životní pojišťovny Youplus se totiž nedozvíme potřebné údaje – kdo a kdy průzkum realizoval, jakou metodou a na jakém vzorku populace. Obecně pro průzkumy v Česku platí, že pokud je respondentů více než tisícovka, lze průzkum považovat za reprezentativní. To byl ostatně i případ loňského průzkumu ČAP zveřejněného koncem června 2024, na nějž se sice aktuální tisková zpráva životní pojišťovny odvolává, avšak bez uvedení jakýchkoliv informací o tomto průzkumu.
Pokud nějaká firma prezentuje veřejnosti výsledná data ze svých interních statistik, je obvykle věrohodnost těchto dat dána i její pozicí na trhu. To je i případ Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které mj. shromažďují a vyhodnocují data o dlužnících v Česku. A dlužníkem tím myslíme každého, kdo má půjčku, tedy nejen toho, kdo svůj dluh nesplácí.
Registry tento týden informovaly, že téměř polovinu hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření (44 %) v Česku splácejí lidé ve věku od 35 do 44 let. Osoby této věkové skupiny se zároveň v posledních letech čím dál více zadlužují krátkodobými úvěry. Na konci loňského roku byla v této kategorii průměrná výše dluhu na bydlení téměř 3,5 milionu korun na jednoho klienta.
„Jde o skupinu dlužníků v produktivním věku, která je nejméně riziková, v posledních letech u ní ale narůstá objem úvěrů na spotřebu. Konkrétně jde o meziroční nárůst o deset miliard na celkových 168 miliard korun ke konci 2024,“ informoval Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI).
A jak doplnila Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI), podle posledních dat evidovaných oběma institucemi banky a nebankovní společnosti schválí přes polovinu žádostí, zhruba třetinu zamítnou kvůli nesplácení závazků a přes 14 procent žádostí odmítnou kvůli vysokému úvěrovému zatížení klienta.
Dluhy na bydlení, tedy hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, tvoří 83 procent z celkového zadlužení obyvatelstva. Do výše objemu z úvěrů na bydlení se promítají rostoucí ceny nemovitostí i refinancování tříletých a pětiletých fixací z let, kdy byly nízké úrokové sazby. Největší část objemu dluhu na bydlení, zhruba 19 procent, splácejí obyvatelé Prahy.
Se svou trochou do mlýna, pokud jde o zadlužování, přispěla tento týden i Moneta. Informovala, že ke stavebnímu spoření nabízí bonus až 9 000 korun. Nelze to hodnotit jinak, než jako snahu zatraktivnit dříve oblíbený státem podporovaný spořicí produkt, jehož věhlas však se státní podporou sníženou na tisícovku ročně poněkud vybledl.
Zájem o stavební spoření v Česku v posledních dvou letech klesá. V roce 2023 bylo podle ministerstva financí uzavřeno přibližně 378 tisíc nových smluv, což představuje meziroční pokles o více než pětinu. Loni se počet nových smluv dále snížil na 355 tisíc, tedy o dalších 6,1 procenta. Celkový počet smluv ve fázi spoření se do konce roku 2024 snížil na zhruba 2,7 milionu.
Moneta Stavební Spořitelna proto přišla s tím, že za prvních šest let spoření zdvojnásobí státní podporu svým klientům. Bohužel jen těm novým. Ti současní tradičně ostrouhají, což je u marketingových akcí, jejichž smyslem je nabrat nové klienty, v Česku běžné. Pokud klient vloží na začátku velký jednorázový vklad (výše není specifikována, pozn. aut.), dostane další tři tisíce.
