S centralizací rozhodování v jednom stavebním úřadu spíše nesouhlasím, je třeba jen zajistit dostatečné kapacity stávajících stavebních úřadů, dost kompetentních zaměstnanců atd., aby rozhodování skutečně šlo rychle. Hned po volbách se může klidně zahájit další jednání o novelizaci, odstranit některé detaily, nebo naopak přijmout nová opatření.
Co se týče skutečného dopadu stavebního zákona na zrychlení vyřizování stavebních povolení – musí se to vyzkoušet. V zákoně se klade velký důraz na dodržení lhůt, slibuje se digitalizace, kdy na úřad nebudeme muset vůbec fyzicky jet. Důležitý je také princip „obíhá papír, ne občan“ – většina dotčených úřadů by byla integrována do stavebního úřadu, takže by skončilo úmorné shánění potřebných razítek na „x“ úřadech.
A nový úřad musí pochopitelně dostat v začátcích obrovskou podporu. To bude úkolem nové vlády. Musí se zajistit dostatečné personální obsazení, návaznost všech procesů… Osobně bych v dalších novelizacích podpořil i tzv. fikci souhlasu, kdy by se nedodržení termínu k rozhodnutí ze strany úřadu bralo jako kladné stanovisko. Jedině takové opatření by skutečně zajistilo tolik potřebnou předvídatelnost a dodržení harmonogramu u stavebních projektů.
Autor je ředitel společnosti Maxima Reality
(Redakčně upraveno)
Centralizaci považuji za hlavní výhodu návrhu, regionální šíbři – starostové obcí, budou mít menší možnost ovlivňovat rozhodnutí zaměstnanců stavebních úřadů.
V návrhu chybí zařazení autora projektu mezi účastníky řízení, bohužel.