Kryptoměnu lze totiž držet i přes tzv. hardware peněženku, která zaručuje anonymitu majitele. Představme si situaci, kdy subjekt, kterého se sankce dotýkají, vlastní nemovitost v Praze, kterou by rád prodal. V takovém případě si zřídí hardware peněženku, kterou si koupí a snadno aktivuje.
Protože peněženka není navázána na jméno, nemůže nikdo nijak ověřit, zda kryptoměnový účet používá občan EU, nebo sankcemi dotčený rezident Ruské federace či někdo jiný. Porušování sankcí tak zpravidla nelze odhalit ani mu zabránit.
Kupující pak jednoduše zašle prodávajícímu ekvivalent kupní ceny dané nemovitosti v kryptoměně a navzdory sankcím k převodu nemovitosti dojde. Větší míru zneužívání blokuje snad pouze mentalita případných zájemců, kteří zpravidla volí nejrychlejší, nejsnazší a jim známou cestu k cíli. Bohužel se vždy najde dost osob ochotných na tomto spolupracovat.
Hardware peněženka je v zásadě „flashka“, kterou si může kdokoliv zakoupit, vytvořit k ní heslo a bez nutnosti registrace dalších údajů (např. jména, adresy, data narození apod., pozn. aut.) na ni může nahrát svoje kryptoaktiva.
Podle odborníků je to jeden z nejbezpečnějších způsobů držení kryptoměny, protože na rozdíl od on-line účtů zde není takové riziko napadení účtu hackery. Vzhledem k anonymitě však mohou být hardware peněženky i snadno zneužívány k praní špinavých peněz, obcházení daňových předpisů nebo právě mimo jiné i k obcházení sankcí.
Kryptoměn se konkrétně týká pátý sankční balíček z 8. dubna 2022, který zakazuje poskytovat služby peněženek, účtů nebo jakékoliv jiné úschovy kryptoaktiv ruským státním příslušníkům nebo fyzickým osobám s bydlištěm v Rusku nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům usazeným v Rusku, a to pokud celková hodnota kryptoaktiv fyzické nebo právnické osoby na jednoho poskytovatele peněženky, účtu nebo úschovy přesahuje 10 000 eur.
Digitální prostředí a moderní technologie se ale rychle rozvíjejí a legislativa s nimi zpravidla nestíhá držet krok. To platí i o kryptoaktivech, která dosud nejsou nijak významněji regulována, což by do budoucna mělo změnit evropské nařízení MiCA (Markets in Crypto Assets).
Mezi další protiruské ekonomické sankce se řadí například zákaz přijímání nových vkladů převyšujících 100 000 eur od ruských státních příslušníků a rezidentů v bankách EU. Zakázáno je i prodávat, převádět nebo vyvážet eurobankovky do Ruska. Deset významných ruských bank je také vyloučeno z finančního systému SWIFT, skrze který jsou prováděny mezinárodní platby.
Vůči konkrétním osobám a subjektům na tzv. sankčních seznamech působí pak sankce ještě přísněji, neboť na jejich základě je těmto osobám zmrazován majetek včetně finančních prostředků na účtech. Platí pro ně i zákaz vstupu či průjezdu přes území EU a občané a společnosti z EU jim nesmějí zpřístupňovat finanční prostředky.
Autor je advokát z AK Polverini Strnad
(Redakčně upraveno)
